Nechci, aby lidé na mé tváři viděli vlajku, říká ruská studentka

Události posledních dnů způsobily, že se mnoho Rusů, žijících v Česku, setkalo s vlnou tvrdé diskriminace, a to i v případě, že stojí názorově na straně Ukrajiny.

Studovat v Česku se rozhodla jednadvacetiletá N. původem z jihu Ruska před dvěma lety. Důvodem, hlásit se na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, bylo přesvědčení, že je ruská mentalita v mnohých aspektech podobná té české. „Chtěla jsem si vyzkoušet žít v zemi, kde je více svobody a možností,“ popisuje své rozhodnutí, které bylo podmíněno i profesně.

Na akademii je ruská komunita poměrně rozšířená. „Můj profesor hlavního oboru z Běloruska učil právě na JAMU, takže jsem věděla, že se nemusím bát jazykové bariéry, která se zdála být ze začátku opravdu velká,“ vysvětluje dnes už jen s lehkým přízvukem.

V současnosti se studiu na Hudební fakultě JAMU věnuje 14 studentů z Ruska a přibližně dvě desítky dalších pak z Běloruska nebo Ukrajiny. N. žije v Česku druhým rokem na kartičku dlouhodobého pobytu a vízum jí bylo, i přes události posledních dnů, prodlouženo do konce akademického roku.

Článek Když hudba nezná hranic. Projekt JAMU zapojil studenty z osmi zemí

Politika studentku dosud příliš nezajímala a sama se nazývá pacifistkou, která chce jen to, aby lidé mohli v poklidu žít a vzájemně spolupracovat. „Kolem nás se válčí hodně, ať už se bavíme o Sýrii nebo Palestině. Válka je pro mě naprosto nepochopitelná věc a nikdo za to nemůže. Ani obyčejní lidé z Ukrajiny, ani z Ruska. Ti nemají tušení, proč agrese vlastně začala, nebo proč pokračuje,“ popisuje.

S otázkami, proč ruský národ nesvrhne Putina a situaci nezmění, se setkává N. často. „Máme jiné podmínky. Jsme federace a i kdybychom opravdu chtěli bojovat, systém nebude na naší straně. Nebude to fungovat jako v Evropě,“ vysvětluje aktuální situaci, kterou osobně odsuzuje. Nikoliv však veřejně. Ruským občanům hrozí za použití slov jako válka nebo podpora Ukrajině až 25 let vězení.

N. pokládá za důležité, být v těchto dnech s těmi, kteří zastávají stejný názor. Výraznějšími projevy nesouhlasu nechce zbytečně vystavovat riziku sebe, ani rodinu v Rusku. Ta žije asi 150 kilometrů od hranic s Doněckou republikou. „Nechtějí slyšet o tom, co je Evropa, jak se v ní žije. Neví, co to je svoboda myšlenky nebo slova. Je zbytečné se s nimi bavit. Vadí mi, že jim to nemůžu vysvětlit, nemůžu se za nimi dostat, ani s nimi jinak komunikovat,“ doplňuje studentka. Veškerou konverzaci s rodinou je nucena silně filtrovat a na řadu přichází obavy, zdali rozdílnost v politickém myšlení neovlivní jejich vztahy.

Silnou politickou propagandu vnímá N. jako stín, který se nad zemí odjakživa vznášel. Stejně jako v minulosti zamezuje i dnes možnostem poskytnout tak obrovskému počtu obyvatel relevantní informace. „Musíme držet spolu, Putin dělá všechno pro nás, jsme silný národ, všechno vydržíme,“ takových výroků jsou podle N. všechna ruská média plná a zprávy z Evropy se ruským občanům skoro nedostávají.

Odstřižení Ruska od informačních zdrojů v rámci sankcí podle ní způsobí, že se stane Rusko ještě více oddělenou zemí, která nebude vědět nic o dění ve světě. Takové omezení informačního toku považuje za kontraproduktivní, obzvláště s pohledem na výrazný patriotismus Rusů.

„V mém životě se sankce projeví nejspíš tak, že se nebudu moct dostat do  hodně měst a míst, kam bych se vydat chtěla, protože opozice proti ruskému lidu je silná a všudypřítomná,“ zhodnocuje podmínky vyhlášené pro Rusy žijící v zahraničí. Je smířená s tím, že bude muset odsuzování všeho, co má spojitost s Ruskem, nějakou dobu čelit. „Vznikne pravděpodobně taková bublina, ve které budeme všichni,“ konstatuje.

S diskriminací se studentka v posledních dnech setkávala často. „Několikrát jsem zažila, že někdo chtěl, abych se vrátila zpátky do Ruska za Putinem, nebo dokonce zemřela,“ popisuje agresivní chování. Uklidňuje ji vědomí, že má v okolí pořád hodně racionálně smýšlejících lidí, kteří si uvědomují, že za situaci, ona, ani nikdo z jejích ruských přátel, nemůže. „Chápu že můj národ udělal něco hrozného a pro naši generaci je to navíc první takový zážitek. Lidi v mém okolí to ale táhne i tím dobrým směrem. Mnozí říkají, že jsou nám k dispozici a nemusíme se bát,“ uzavírá.