Každý člověk musí umřít, to je logické, protože pokud bychom neumírali, bude nám Země za chvíli těsná. A naše planeta má jen omezenou kapacitu.
Stejně tak je logické, že umírají především staří a nemocní lidé, kdyby umíraly hlavně děti, krom toho, že by to bylo smutné, člověk by se nestačil reprodukovat, až by nakonec vyhynul.
Příroda je ale milosrdná a s člověkem ve své biodiverzitě ještě počítá. Proto se jeho rozpínavost a počty rozhodla redukovat tím nejrozumnějším způsobem. Teď seslala koronavirus, který odstraní jen ty staré a nemocné. To je v pořádku. Proto tvrdím, že příroda je milosrdná.
Každý člověk ví, od okamžiku, kdy začne chápat svět v souvislostech, že musí umřít. Jen dítě nebo hlupák může snít o nesmrtelnosti. A každý si také přeje, aby to umírání bylo, pokud možno, co nejméně bolestivé. To se ale ne vždy podaří, když člověk umírá třeba při autonehodě, nebo v důsledku vleklého onkologického onemocnění. Ovšem ti, kteří se o odcházející starají, ať už jsou to lékaři nebo příbuzní, udělají vše, aby pro ně byl odchod co nejméně bolestivý. A to je správné.
Místo toho, aby naše vláda od začátku (kdy už bylo dávno zřejmé, kdo je ohroženou skupinou) striktně izolovala a starala se o staré občany, k nimž by upnula veškerou pozornost (v nemocnicích a sociálních službách), aby je co nejdéle ochránila a aby jejich odcházení, když už by mělo nastat, bylo co nejméně bolestivé, přišla s nesmyslným ochromením ekonomiky a vzala jako rukojmí celou populaci, které reálně žádné nebezpečí nehrozí. Někteří totiž napadením koronavirem projdou, aniž by to vůbec postřehli.
Pokud někomu přijde cynické, že u starých lidí mluvím o odcházení, tak na tom není nic cynického. Je to racionální úvaha. Samozřejmě se i starý člověk může z nakažení koronavirem vyléčit, ale to nic nemění na faktu, že na něco zemřít musí, třeba v důsledku chřipky. Staří lidé zkrátka umírají, to je fakt. Někdo v osmdesáti, někdo v devadesáti, ale nikdo ve sto padesáti letech. To, že někteří lidé neumějí přijmout smrt jako součást reality, nic na faktech nemění.
Jednání vlády bylo od začátku chybné a zatraceně se nám vymstí, pominu-li skutečnost bezprecedentních zásahů do práv a svobod občanů na základě jakýchsi vykonstruovaných teorií, měla vláda s vyhlášením nouzového stavu (krom infikovaných) izolovat ohroženou skupinu obyvatel, lidem, kteří s nimi přijdou do styku zajistit adekvátní ochranné prostředky a proškolení k jejich používání, zásobování zajistit armádou, čímž by armáda alespoň ospravedlnila svoji existenci (její příslušníci jsou v očích pacifistů v lepším případě stejně jen přeplácenými khaki darmožrouty a v tom horším případě žoldáky), vytipovaným podnikům nařídit výrobu ochranných prostředků a jejich distribuci na potřebná místa a dělat vše proto, aby se život nezastavil, zkrátka zabránit negativnímu dominovému efektu.
Stalo se ovšem něco jiného - fatální zásah do sociálního a ekonomického života společnosti, představení palety nesmyslných zákazů, podcenění ochrany seniorů, exhibice vládních činitelů před ukrajinskými letadly s čínskou „pomocí“, trapný trojitý pokus vymezení otvírací doby v obchodech pro lidi nad 65 let, kličkování ve změně právního základu pro vyhlášená opatření, snaha vycouvání z odpovědnosti za škody způsobené zákazem provozování většiny obchodů, výmluvy na to, že vláda koronavirus nezpůsobila, proto nemůže nést odpovědnost za vzniklé škody, a ztráta paměti nad tím, že ne koronavirus, ale vláda nařídila zbytečně zavřít mnohé provozovny a další a další přešlapy.
Příroda s člověkem ještě počítá, proto zařídila, aby umírali staří, ale naše vláda dělá všechno, jakoby s člověkem nepočítala, a to pak budou umírat i mladí…
Chtěl jsem předchozí větou text ukončit, ale právě se ze zpráv dozvídám, že ministerstvo obrany bude uzavírat kontrakt na nákup nových útočných pušek… To nevymyslíš.
