Jazyk zpráv

Zdá se vám, že se na vás váš kamarád zlobí? Nebo ho něco trápí? Možná nejde jen o zdání. I přes zprávy můžete jednoduše rozpoznat pocity člověka, se kterým si právě píšete.

Jeden rozchechtaný smajlík = Vaše zpráva by se dala připodobnit ke komediím Zdeňka Trošky, tudíž se vám vtip, který jste napsali, nevyvedl. 

Dva rozchechtaní smajlíci = Pořád silný podprůměr, váš vtip dosahoval stejných kvalit jako průpovídky uhlazené učitelky ze základní školy, jejíž příhody poslouchá každý žák z jednoho jediného důvodu; aby úča někoho náhodou netasila.

Tři rozchechtaní smajlíci = Průměr. Vaše vtípky jsou stejně vtipné jako vtipy klaunů v cirkusech (promiň, průměre). 

Čtyři a více rozchechtaných smajlíků = Buď jste vážně vtipní, nebo jste rozpustilá blondýnka s hlubokým výstřihem (ňadra mají holt přednost), či oblíbený a všemi žádaný bad boy (fake smiles opravdu existují i v online světě). 

Tečka na konci věty = Záleží na typu člověka. Pokud se jedná o negramota, tak touto jednou tečkou vás zve na koncert Dády Patrasové (posílá vás na smrt).

Dvě tečky na konci věty = Dáda Patrasová dává přídavek.

Tři tečky na konci věty = Dáda Patrasová se rozhodla prodloužit koncert.

Čtyři tečky a více = Prezident Zeman vás pozval na večeři.

Zpráva, kde je napsáno „Aha“ = Znamená to naprostý nezájem, hraný smutek, falešný soucit nebo vztek. S tečkou na konci by to byl brutální emocionální výbuch.

Zpráva, kde je napsáno „Ahaa“ = Člověk neví, co jiného napsat.

Zpráva, kde je napsáno „Jak se máš?“ = Okrajová a bezduchá věta bez hlubšího významu. Nikoho ve skutečnosti nezajímá, jak se máte.

Zpráva, kde je napsáno „Jo.“ = Váš kámoš se doslova utápí v zuřivosti. Ta tečka tomu dává říz.

Zpráva, kde je napsáno „Nvm“ = Automatické „f*ck you“.

Zpráva, kde je napsáno „Už jsem skoro tam.“ = Ležím v posteli s plyšovým medvídkem.

Zpráva, kde je napsáno „Máš čas?“ = Půjdeme chlastat.

Zvětšené písmo = Těš se, až tě zase potkám v reálu. 

Žádný smajlík v poslané zprávě = Co jsem udělal? Stalo se něco?

.

Ukázka typické konverzace

Kluk: Ahoj, jak je? (Dlouho jsme si nepsali, musím nějak navázat konverzaci.)

Holka: Ahoj... (Jsem v řiti.)

Kluk: Stalo se něco? (Nezajímá mě to, ale nemám nic jiného na práci.)

Holka: Jo, stalo. (Nevidíš ty tři tečky, hňupe?!)

Kluk: A co? (Nudaaa.)

Holka: Jsem těhotná... (Jsem kráva.)

Kluk: Aha... (...)

Holka: Aha? Jenom aha? (Já ho asi nezajímám nebo co!)

Kluk: No a co? (Ta je nepříjemná. Ale na krámy to teď svést nemůžu.)

Holka: Já myslela, že se mě třeba zeptáš, jak na tom jsem!

Kluk: Jak na tom jsi? (Proč jsem ti psal?)

Holka: Víš co? Nech toho. Čau.

Kluk: Čau... (Ty seš teda jinej kalibr, holka.)

*o 15 minut později*

Holka: Jen tak mimochodem... To dítě mám s tebou.

Kluk: DĚLÁŠ SI SRANDU? (Vždyť budu místo piv kupovat sunary!)

Holka: Ne. (Šetři na plíny!)

Kluk: *zobrazeno*