Jak to vnímám já: Zakazuje se!!! Nebo raději ne…

Poslední  necelé dva měsíce jsem se víkend, co víkend přesouvala z jihu republiky na západ a zpět. Asi na třetinu  jízdy jsem  měla možnost jet po dálnici.

No, já se po dálnici přesunuji raději než po okreskách, kde se silnice klikatí velkým množstvím zákrut. A cesta z Budějc po Plzeň je místy takřka průjezdná jen s velkým ovládáním se. To když natrefíte na kolonu náklaďáků nebo několik kamiónů před sebou a spoustu spěchajících dárců orgánů za sebou. Šílela jsem, když v zatáčkách bylo patrné, že za sebou jede konvoj 4-5 velkých nákladních vozů, jež samozřejmě ani omylem nedodržují bezpečnou vzdálenost, a tak vzbuzují představu silničního vláčku, a nedočkavec za mnou, se rozhodne předjet mně a ještě minimálně dva tři náklaďáky přede mnou jedním vrzem. V moment, kdy ve zpětném zrcátku zpozoruji vyhozený blinkr auta za mnou a často i ještě za autem jedoucím za mnou, bych si ukroutila hlavu, uvztekala bych se a unadávala bych se.  Proč prostě někdo respektuje to, že je kolona a někdo předjíždí za každou cenu a ohrožuje ty před sebou, za sebou a často i v protisměru?  Nezřídka kdy na takovou frajeřiny doplatí ti neviní, ti co dodržují předpisy...

A že se najdou tací, co předjíždí na plné a často i dvojité plné čáře, to už mi rozum nebere vůbec. Kdežto jim by měli sebrat řidičák a už nafurt! Řeknu vám, že v moment, kdy mě předjíždí nějaký takovýto frajer, mám opravdický a nefalšovaný strach, protože manévr pospíchajícího jedince může způsobit pořádnou šlamastyku. Řidiči velkých náklaďáků, jak se často zmiňuje, se tak úplně nevěnují jízdě a když si spokojeně jede jeden za druhým a najednou se mezi ně chce vmáčknout drzý řidič osobáku  vznikne často problém… Přinejmenším v tom, že máte plné ruce volantu a nohu na brzdovém pedálu a strach, aby jste neskončili v náklaďáku před sebou. Tak tyhle okamžiky bytostně nesnáším…

Jasně, že kolona ne rychle jedoucích kamiónů zdržuje, protože ani nemají možnost se předjet…

To na dálnici, to je jiný kafe. 

Pochopím, když kamión jede osmdesátkou, že ho druhý chce předjet, ale když jede stovkou a ten za ním, co jede jen o malinko rychleji, se ho najednou rozhodně předjet bez ohledu na to, že tam nejsou tři pruhy, no to bych zešílela vzteky, obzvláště jsem-li pořádně rozjetá v levém pruhu a musím zpomalit a několik kilometrů se táhnout za kamiónem, co se rozhodl předjet jiný kamión a ten se rozhodl přidat na rychlosti nebo nepustit ten kamión, co ho předjíždí…

Vrrrr!

Pění se mi krev v žilách!

Síla!

Na trase čítající nějakých 50 kilometrů jsem běžně tuto situaci zažívala ve všední dny až 3x a to je z mého pohledu jev docela častý…

Včera byla  na ČT24 debata na téma: zda zakázat předjíždění kamiónů na dálnici. Vyslechla jsem i argumenty pro i proti. I  hezkou vizi o více proudých dálnicích, které by situaci zlepšily. Více proudé dálnice, to je hudba budoucnosti. Ono by spoustu věcí nebylo potřeba řešit jinak, kdyby se dodržovala platná pravidla a hlavně, kdyby existovaly postihy za porušení pravidel. 

Jenomže znáte to: je tolik lidí, co nerespektují pravidla, natož pak ty silničního provozu. Takže samotný zákaz by byl pendrek platný.