Jak to vnímám já: Tajemství dámských kabelek

V pátek jsem měla svátek. Ano je to tak. 27.června slaví Ladislav, ale i Ladislava. To holčičí jméno dlouho v kalendáři nebylo. Mohla jsem slavit jako Vladislava, Lada, Laděna. Mohla jsem slavit, kdy jsem chtěla. Ladislava prostě v kalendáři nebyla…  

V pátek jsem přijímala gratulace už v zaměstnání – zazvonil mi i mobil, který jsem vyštrachala hned.

Pak jsem šla z práce ověšená kabelkou a nákupními taškami a říkala jsem si, jen aby mi nezazvonil telefon neb víc rukou než dvě fakt už nemám.

Odložila jsem kabelku a šla jsem uklidit nákup.

Telefon!

Letím do kabelky a telefon ne a ne najít.

A to jsem velikost kabelky podstatně zmenšila a její obsah tím pádem také.

Dřív jsem se vláčela s velkou kabelou, kde bylo k nalezení vše možné. Nejenom peněženka, doklady, klíče, mobil a kapesník, ale i blok, nějaký časopis,a kapesní nůž a malá svítilna a aspoň deset propisek a šitíčko a malá lékárnička (hlavně s léky na migrénu) a hygienické kapesníčky a deštník a nějaký ten bonbón nebo sušenka a složená igelitka na případné nákupy a taky hygienické potřeby a hřeben a zrcátko a tužka na oči a malý parfémek a pár fotek rodiny a sluneční brýle a náhradní brýle a nabíječky k mobilům a kdoví co ještě dalšího, potřebnéno…

A ještě kabela musela být dost prostorná na to pojmout malý nákup…

Hledat potom něco v takovém skladišti bylo o nervy.

Tak takto ne, řekla jsem si, když  jsem stále něco hledala a když se mi už u druhé kabely potrhaly dlouhé ucha. A pořídila jsem si menší kabelku.

O dost menší kabelu.

      A přesto mám problém najít v ní jeden z mých dvou mobilů…

Zvonil a já v ní hrabala jako divá…

Když zvoní mobil v kabelce tak tu musí být… Jakto, že nesvítí?

Dozvonil!

Vysypala jsem obsah kabelky a ten malej placatej mobil nikde. Pouzdro, které jsem si na něj pořídila je prázdné. Hlavně, že jsem si na ten novej mobil pořídila pouzdro, abych ho nepoškrábala. Aj jo! Jak dlouho jsem ho měla (myšleno mobil?) měsíc? V první chvíli jsem propadla panice, že jsem ho ztratila nebo v lepším případě nechala v zaměstnání na stole.

Klííííííííííííííííd!

Holka uklidni se a nepanikař!

Vždyť zvonil!

Ten malej placatej zvonil… tak někde musí někde být…

Zhluboka jsem dýchala. A měla jsem pocit, že mě za chvilku šlehne. Úplný předifarktový stav.

Slyšela jsem ho zvonit a on nikde není. Mám snad halucinace?

Odevzdaně, smířená s tím, že jsem o mobil asi někde ztratila, jsem vracela do malé kabelky zpět její obsah. (Jo, zapomněla jsem sdělit, že o co mám menší kabelu o to větší mám peněženku). Vzala jsem do ruky peněženku, že jí zapnu a ono to nešlo.

Ten mrňavej placatej mobil se schoval do té velké skládací peněženky. 

      Takže mějte pochopení pro to, když voláte ženám, co nenosí mobily po kapsách. Kabelky mají svá tajná zákoutí a najít v nich někdy mobil o tom by vám některé ženy mohly vyprávět...