Jak to vnímám já: Smetiště

Jistě znáte to pořekadlo, že dobrý prase všechno spase. To mě napadlo, když jsem dnes jen tak přelétla článek o tom, že složení potravin se liší nejenom cenově, ale i kvalitou u stejných značek ve prospěch západních zemí. 

Jinými slovy: na západě se  platí méně za lepší zboží se stejným prodejním názvem.  No, nemusím snad popisovat jaký do mě vjel vztek a jak se mi zatmělo před ocčima nad tím šlendriánem. Nad tím, jak si vůbec někdo dovolí dovážet k nám nějaké kšunty, které mohou ubližovat na zdraví a jak je vůbec možné, že za ten humus tady platíme více než třeba v sousedním Německu. S podivem je, že se produkují potraviny, které potravinami ani nejsou, že se jimi zásobují obchodní řetězce a že za ty separáty a náhražky někdo požaduje nemalé peníze....

To jsem opravdu takové stádo hlupáků, že si nemůžeme stanovit stejné podmínky jako západní státy?

Musíme brát, co na nás zbyde a ještě děkovat?

Nebo na tom pak vydělává farmacie?

Hlásíme se k prvenství v onkologických onemocněních ve "vyspělých zemích". Snadno.

Jak vidno všichni jsme si rovní, ale někteří rovnější...

Můžu vám říci, že jsem se vztekala, až ode mě málem vzňalo okolí. Tak my tu máme takovou drahotu a ještě konzumujeme místo masa separát a místo jogurtů blefujtablesy v naparáděných kelímcích. To je úplná tragédie.

Hamba!

Kde je věhlas českých výrobků? 

Už kdysi jsem to slyšela, že jogurty nejsou z mléka a ovoce, ale z prapodivných ingrediencí včetně sušené syrovátky, škrobu, želírovací látky a spousty chemických sloučenin. Ale tak nějak jsem tomu nevěnovala pozornost neb mi docela chutnaly. Pravda ozkoušela jsem jogurt jedné značky v Itálii i ve Francii a fakt, že chutnal úplně jinak než v Čechách. Netrnul škrobem na jazyku. Jojo je to ten s tou reklamou na usmívající se bříško. I tavený sýr s veselou dojnicí s příchutí šunky mi ve Francii  chutnal zcela jinak jinak než v Čechách! A to nemluvím o šunce a o ostatních sýrech!

Vzpomínám docela často na jogurt ve skleněné lahvičce s aluminiovým víčkem. To byla mňamka. Co na tom, že se lahvičky musely vracet. Tento jogurt jsme dostávali i k svačině ve škole a nepamatuji, že by tolik dětí jako dnes ohrnovalo nos nad jogurtem. Dokonce i podpultový pribiňáček chutnal  tak nějak jinak, přiznávám, že jsem si často koupila dva a k tomu dva rohlíky a byla to svačina nebo spíše oběd k nezaplacení. Chutnal a zasytil. A pamatujete na máslo před dvacetipěti lety? Často jsem si ukrojila plátek jen tak nebo mi chutnal jen chleba máznutý máslem. Dneska - katastrofa! Onehdá jsem dostala chuť jen tak na chleba s máslem. No, ani jsem nepozřela druhé sousto. Zkusili jste dělat třeba jíšku na másle posledních časů? Taky vám moc nešla? Máslo už dávno není čím bývalo. Ani když si jím omastíte ovocné knedlíky. Viděli jste co se stane, když dáte rozpustit máslo? Vznikne vám zakalená bělavá tekutina na povrchu se žlutými mastnými oky a na tom fakt jíšku neuděláte a chuť ovocných knedlíků si leda tak zkazíte. A co třeba  párky? Nebo pamatujete si jak chutnal třeba turistický salám?Nebo lančmít nebo vepřovka nebo játrová paštika ve staniolu? Dnes mám pocit, že mi na zubech z masouzeninových výrobků ulpívá lůj a marně hledám chutě z dětství a dospívání...O tom, že bych si pochutnala se hovořit nedá...Ale obaly jsou exkluzivní! O tom žádná. A ty reklamy...Tak tuhle pastu pro oči platíme v ceně těch nepoživatelných hnusů.

 Taky jste od předků slýchávaly rčení, že dobré zboží se chválí samo? Taky o tom přemýšlíte? Nebo nakupujete zboží na základě lákavé reklamy?

Já vím, že jíst se musí, ale když si přečtu někdy složení některých potravin mám chuť jít zvracet, aniž bych pozřela byť malé sousto. Spousta lidí to nečte. Jednak jsou to titěrné blechy a jednak názvy nikomu nic moc neříkají. Uši nastraží někteří jedinci pouze na "éčka".

Vzpomněla jsem si na dobu po revoluci, kdy se sem tahaly vraky aut a ojetá auta a rozmáhal se čilý ruch s autobazary, které rostly jako houby po dešti. Dnes, když takto projíždím kolem autobazarů, se domnívám, že už dávno jsme přeautovaní, že je zde možná dokonce více aut, než počtů obyvatel. Prostě jsme se stali vrakovištěm Evropy. Navozili jsme si sem odpad, se kterým by jiné země měly problém s jeho likvidací. 

To samé se týká všech těch opěvovaných Second Handů, zejména na tržištích. Čeho se jiné státy potřebují zbavit po tom skočí peněz lační čeští podnikavci, aniž by se zamysleli nad tím, že si z naší české kotliny sami děláme smetiště.

        Leckdo se ofrní nad lidmi žijícími na okraji společnost, co vybírají popelnice aniž by jsme si  sami uvědomili, že už více jak dvě desetiletí jsme popelnicí Evropy.