Jak to vnímám já: Na rozdíl od někoho byl hezkej a krásně voněl...

Tak jsme se ségrou měly na paškále chlapy. Nejenom ty své, ale i ty cizí. Seděly jsme nad katalogem jedné kosmetické společnosti a listovaly v něm, povídaly a zkoušely vůně ...

     "Hele ségra, mě voní tahle..." natáhla mladší sestra zápěstí proti mému nosu po té, co jím přetřela voňavý obrázek na stránce v katalogu.

     "Hmmm, ta není špatná."

     "Jé a tuhle teď mají ve slevě, tu jsem si dřív hodně kupovala..."  zajásala a dala mi očichat pro změnu druhé zápěstí...

     "No a mě třeba voní ta, co jsi jí přeskočila, otoč na předchozí stánku! No ta! Tu jsem si objednala minule...."

     "Nevoní špatně, ale tak nějak moc sladce. Jako po nějakém ovoci..."

Seděly jsme proti sobě a diskutovaly o životě nad vůněmi. Mezi řečí jsme se prolistovaly až k pánským vůním.

     "Hele tahle! Ta ti nádherně voní..." zvolala radostně ségra po té, co jeden vzorek vůně přejela ukazováčkem.

     "No ta voní i mě a řekla bych, že líp než vůně pro ženy."

     "Že jo, že ty chlapské jsou někdy voňavější než ty ženské?"

     "To jsou."

     "Mě se líbí, když chlap voní. Když okolo mě přejde chlap a hezky voní."

     "Mě taky. Kolikrát se mi stalo, že jsem prošla okolo nějakého chlapa a on tak hezky voněl, až jsem se za ním otočila."

     "Na rozdíl od někoho byl hezkeeej mladeeej a krááásně voněěěl..." řekly jsme najednou a vyprskly jsme smíchy.

Jen mamka, co s námi  celou dobu seděla v kuchyni a občas taky měla možnost očichat si vůni nevěřícně koukala na nás dvě a patrně si myslela, že se její dcery na stará kolena zbláznily.