Jak to vnímám já. Most nad pobřiškem a doba otylá

Když jsem si přečetla o tom jak se zejména mladé dívky na sociálních sítí chlubí fotkami, kde předvádějí most nad podbřiškem, řekla jsem si, že svět se asi úplně zbláznil…

 Jo a to prý se ještě hodnotí i mezera mezi stehny. 

Nedávno jsem někde četla, že dnešní doba se může nazýva dobou otylou – neb přijímáme více kalorií než dokážeme spálit a méně se hýbeme. Už i počaté děti prý dostávají do vínku informaci, že budou jaksi buclatější než třeba jejich prarodiče. A když se rozhlédnu, kolem sebe vidím děti ve věku třinácti a výše let s nadváhou – někdy pravda přímo otylé.

A pak taky vídám ty přeludy, dívky, co na nich chrastí všechny kosti a máte strach v jejich přítomnosti i kýchnout. Občas čtu o dívkách, které byly tak posedlé touhou po dokonalém těle, až doslova přežily svou smrt. Pohled na dívky vyzáblé díky anorexii taky není zrovna to pravé oříškové...

Z extrému do extrému.

Nějak mě rozum nebere, proč by se děvčata měla podřizovat nějakým módním diktátům a doporučujícím tabulkám. 

Můj děda vždycky říkal, že ženská má být na štípnutí a né na chcípnutí.