Jak to vnímám já: Malí dospělí...

Asi jsem fakt dost staromódní, ale já nějak nechápu, jak mohou být tak strašně zmalované  dívky na základní škole. A kdyby jenom zmalované. Mají umělé nehty, obarvené vlasy a jsou výstředně oblečené…

 

..nepíši to proto, že mnou cloumá závist, že mládí mám už dávno v pr... no, až tam, ale proto, že se divím, že leckteré matky vůbec připustí, aby jejich …náctiletá slečna vypadala jak dívka z proslulé silnice.  

Já vím, že je jiná doba!

Je mi jasné, že svůj vliv mají i média.

Postřehla jsem, že třinácti až patnáctileté slečny se nejenom oblékají, ale i chovají velmi výstředně (naše babičky by se asi v hrobech obracely). Kolikrát, když jsem šla okolo školy, když zrovna vycházela tahle děvčátka, přemýšlela jsem, zda není masopust nebo zda nemají nějaký karneval, protože některé slečny nejenom úborem ale i vizáží vypadaly jak kdyby právě opouštěly maškarní rej a ne základní školu. Vykolorované slečny s přelivy, prapodivnými účesy, ještě víc prapodivnými úbory, ověšené cingrlátky, v rukou s pěstěnými (leckdy i umělými) nehty svíraly mobily (ty nej… přirozeně! Žádné staré modely!) a hned musely někomu volat, pokud možno ještě i s cigaretkou v druhé ruce.  Když se tyhle slečny loučily líbaly se a objímaly tak jak to vídáme u starších slečen v amerických filmech. A pískaly a hihňaly se zrovna tak. Míjela jsem je a přemýšlela si jen tak pro sebe.

Je tohle normální?

Jsou to ještě děti?

Chovají se jako děti?

Je to přirozené?

 

Asi ano!

 

Asi to k téhle době patří!

 

Vzpomněla jsem si na dobu, kdy ani na střední jsme nesměly chodit nalíčené. (Ano, nebylo ani tolik dekorativní kosmetiky).  Móda osmdesátých let byla hodně černo pod očima, sem tam modrý stín či rudé tváře jako Marfuša z Mrazíka. Já byla jen pro to černo pod očima. Taky jsem dostala ve třeťáku školení od tělocvikáře, že černá je na ústupu, že ty černé šmouhy mohu ztenčit. Dotklo se mě to, co mu co bylo do mého černa pod očima. Ale nikdy mě neposlal si oči umýt. Kdežto třídní ta mě posílala stále: „Jdi si umejt ty oči!“ Dnešní děvčata by stála fronty na umývárně a kdoví, zda by to zpravila obyčejná voda? Asi už ne. 

 

Jojo, časy se mění…

 

Vzpomněla jsem si taky na dobu, kdy už jsem byla deset let zaměstnaná jako mistrová odborného výcviku a má nadřízená mě napomínala, že mé učnice nosí trička s „americkými“ nápisy a jistě ani neví, co tam mají napsáno (Já to tedy taky nevěděla a bylo mi to úplně jedno!) a na krku a v uších křížky, ač jsou nevěřící. 

 

Za těch pár desítek let se toho hodně změnilo.

Cize psané nápisy už mají děti na dupačkách, školkové holčičky nosí nalakované nehty a oblékané chodí jako malé dospělé, dívky na prvním stupni základní školy zkouší módní přelivy vlasů a oblečené už nejsou kanýrkách a v kytičkách a děvčata z druhého stupně základní školy kolikrát vypadají díky nákladnému líčení a výstřednímu oblečení mnohem starší než ve skutečnosti jsou… 

Přesto to všechno jsou ve své podstatě stále ještě snadno zranitelné děti stejně jako před třiceti lety, ač toho ví více než my v jejich věku a ač vypadají jako malí dospělí... 

Autor: Ladislava Šťastná | středa 2.7.2014 20:20 | karma článku: 14,35 | přečteno: 913x