Jak to vnímám já: Kolik šatů máš, tolikrát jsi žena?

Mám rozešité další šaty. A proč ne? Nějak mě přestalo bavit chodit jako půlka národa ženštin při těle v objemných tričkách a k tomu cosi na dolní část těla...

Legíny už nenosím ani pro doma. Nějak mě ta (ne)móda legín a dlouhých širokých trik vypadla z oka. Ano vím, je pohodlná, proti tomu žádná!

Je to ale tak tři roky zpátky, co jsem propadla kouzlu šat.

A když říkám, že propadla, tak propadla.

Objevila jsem (zejména v letním období) pohodlnost šatů. Žádné kalhoty nebo sukně  a k tomu cosi nahoru. Protože pak si ve všem připadám jak panáček Michelin (jedna pneumatika za druhou) což právě trika ještě zvýrazní a nosit volné haleny už mě taky přestává bavit. Nosím tedy šaty - občas si někde nějaké objednám (konfekci naštěstí obleču), ale hlavně si občas nějaké šaty ušiji. Letos si už šiji páté. Ne, nejsem marnotratná! Látky jsem si pořizovala léta a stále nebyl čas na šití. 

Přemýšlím si tak sama pro sebe, proč už ženy nenosí šaty? Proč raději na sebe narvou džíny a triko? Legíny a triko? Tesilky a triko nabo halenu? Přitom jsou zásilkové obchodní domy, které nabízejí spousty cenově dostupných šatů. Je tedy z čeho vybírat.

Když si vzpomenu na jednu svojí babičku - ta v životě na sebe kalhoty nevzala. Je pravda, že tahle babička se narodila v roce 1903, ale celý život nosila šaty a pro doma přes ně zástěru. I druhou babičku jsem znala dlouho jen v šatech, až v pozdějším věku nosila kalhoty. A ze svého dětství mám v paměti mamku v šatech nebo v kostýmku (a to tak chodila do práce fabriky). Líbilo se mi, že vždy byla upravená, oblečená, doplněná kabelkou a botičkami. Dbala na to, aby jsme i my se sestrou chodily oblékané jako děvčata a čas od času nám nechala ušít stejné šaty. Jako holky jsme samozřejmě z toho nadšené nebyly - spolužačky chodily v riflích a my by jsme měly chodit v šatech? Jasně, že přišlo období vzdoru. Jasně, že jsme si potom volily oblečení podle sebe. Jasně, že jsem měla období, kdy jsem snad ani šaty v šatníku neměla. Jasně, že mě nebavilo chodit v sukních a na podpatcích...

Až po letech přišla doba, kdy jsem objevila pohodlnost šatů. Kdy jsem objevila praktičnost šatů.  

A pak, že šaty dělají člověka - šaty dělají ženu ženou!