Jak to vnímám já: Každý pátek - pracovní svátek

Není to tak dávno, co jsem četla, že Švédsko oficiálně zavádí 6 hodinovou pracovní dobu a lidé jsou šťastnější a produktivnější...No, tam se maj, tam našli recept na štěstí - pomyslela jsem si.

Taky jsem docela nedávno někde přelétla článek o tom, že lidi nad 40 let by neměli pracovat více jak 4 hodiny denně!

 Hmm, tomu taky rozumím! Čím déle pracujete, tak výkonnost klesá!

Co si mám vybrat?  

S ohledem na to, že jsem čtyřicítku překročila před vice jak čtrnácti lety vlastně přesluhuji.  Tolik let přesluhuji! No, klidně bych si nechala líbit za stejných platových podmínek i tu šestihodinovou pracovní dobu až do doby odchodu do důchodu.

No jo, ale já zákony nedělám!

Ale kdybych dělala, asi bych uzákonila i délku pracovní doby na základě odpracovaných let. Kdo chodí do zaměstnání déle jak 25 let měl by mít pracovní úvazek kratší o hodinu, kdo pracuje více jak 35 let, měl by mít pracovní úvazek kratší o dvě hodiny, aniž by byl platově poškozen. Bylo by to logické a spravedlivé!

Docela nedávno jsem taky někde četla nějakou studii o tom jak se žije ve velkoměstech a na vesnicích a malých městech, kde se mimo nákladů na bydlení a nákladů na provoz domácností, porovnávaly i příjmy a i to, kdy kdo uléhá a v kolik vstává do zaměstnání. Nevím, kdo studii zpracovával, ale dle ní hafo Pražáků vstává až kolem osmé hodiny a uléhá po 23 hodině. Příjmy mají značně nad celorepublikovým průměrem, ale prý dráže bydlí. Kdežto na vesnicích se prý vstává před šestou, uléhají před 22 hodinou a bydlení mají lacinější. Lidé z vesnic a malých měst si připlatí za dopravu do zaměstnání.

Nevím, co chtěla studie říci, ale pro mě z ní vyplynulo, že Pražáci mají více příležitostí žít kulturně a nevstávají tak brzy, kdežto lidé z malých měst a vesnic často dělají od nevidím do nevidím a o kultuře se jim může leda tak zdát. 

Člověk si klade otázku: o čem ten život je? O věčném shonu? O permanentním stresu? 

Vzpomněla jsem si na své druhé zaměstnání, kdy jsem z malého města dojížděla denně hromadnou dopravou do ještě menšího města a to na šestou ranní. Vstávala jsem den co den po dobu deseti let před pátou, abych stíhala bus v půl šesté. Domů jsem se vracela sice před čtvrtou, ale totálně vyřízená. Byla jsem z dojíždění unavená a vyčerpaná a uvědomovala jsem si, že celoživotní dojíždění do zaměstnání je opravdu stresující. Už jenom to, kolik času člověk ztratí cestováním...

A pak se nedivme, že zde panuje blbá nálada!  Švédové prý přišli na to jak udělat lidi spokojenější a šťastnější- zavedou 6 hodinovou pracovní dobu.

A co u nás v české kotlině? Možná se zaměstnavatelé domnívají, že dělníci budou dvojnásobně šťastní, proto zavedli dvanáctihodinový nepřetržitý provoz! 

Často si kladu otázku proč?

Proč by měl člověk pracovat 12 hodin? 

Dle mého takový pracovní zápřah neprospívá lidskému organismu ani za mák. Možná je to výhodné pro kapsy zaměstnavatelů, ale dle mého člověk není stavěný na tak dlouhou pracovní směnu. Výkonnost musí zákonitě klesat a produktivita práce taktéž.

Téma zkrácení pracovní doby se občas někde objeví, ale asi není žádoucí, nikdo se tím nezabývá.

Osobně věřím tomu, že spousta lidí by byla spokojenější a šťastnější, kdyby měla čas i na své záliby. Možná by se předešlo i spoustě nemocí. 

A tak mě napadá, že než se opičit po Švédech, bylo by možná praktičtější zavést v Čechách čtyřdenní pracovní týden s volným pátkem.

Kdyby víkend trval od pátku do neděle, to by panečku bylo, co? Každý pátek - pracovní svátek!

P.S. Patřím mezi ty, co v pátek ráno vstávají s vědomím - "dneska naposledy a zítra to natáhnu aspoň do osmi" a večer vždy vytuhnu už u Televizních novin...