Jak to vnímám já: Jsem žena... (zatím)

Jak si tak uvažuji o životě (i o svém životě), vzpomněla jsem si na jeden letitý e mail:

      "V tomto životě jsem žena (stanou se i horší věci).

V mém příštím životě bych ráda byla medvědem.

• Jseš-li medvěd, držíš zimní spánek. Neděláš nic jiného, než že šest měsíců v jednom kuse spíš. - To bych rada vydržela.
• Než jdeš spát, musíš se pořádně nacpat. - To bych taky snesla.
• Když jsi medvědí holka, tak porodíš své děti ve spánku. A ty nejsou větší než vlašské ořechy a když se probudíš, jsou z nich už správná odolná mláďata k mazlení. - To bych teda určitě vydržela.
• Když jsi máma medvěd, tak každý ví, že to myslíš vážně. Ten, kdo by zlobil tvoje mladé, dostane facku. A když tvoje mláďata něco provedou, dostanou taky jednu za ucho. - To bych snesla.
• Když jsi medvěd, pak tvůj partner očekává, že ráno budeš vstávat nabručená.
• Očekává taky, že máš chlupaté nohy a pořádné špeky.

Ano. Myslím, ze budu medvědem!"