Jak to vnímám já: Je mi úplně jedno, co si myslí moje vagína
…šílím třeba z kloubních prepárátů i mastiček na těžké nohy či křečové žíly. Ne, že bych podléhala reklamám neb platí staré osvědčené, že dobré zboží se prodává samo. Před lety jsem měla pocit těžkých nohou a i kdybych se mastí upatlala, bolesti nepolevili ani omylem. Prostě v létě nohy natékají o tom žádná (všimněte si načasování reklam od podzimu do jara na kašel a rýmu, předjaří a léto léky na alergii, léto – léky na otékající nohy). Nyní mě oteklo koleno, v sobotu jsem se bolestí nemohla ani hnout a do kamzičího skoku by mi nepomohl ani vagón pastilek. Prostě to tak je. Někdy nějaká součástka v těle zazlobí. Jo, můžeme si za to sami, že se o sebe nestaráme preventivně, ale hasíme případný požár tím, že věříme na moc reklamy…A vo tom to je! Někdy někde říkali, jaký preparát zabere…a davy podléhaji…
No, já tedy moc ne.
Nevěřím ani šampónům, díky kterým zdvojnásobíte objem vlasů. Kdepak!
Prostě takovou jakou získáte genetickou výbavu, takovou máte. Můžete jí jen opečovávat v tom nejlepším slova smyslu. A k tomu stačí i ty nejzákladnější kosmetické prostředky. Neb proti věku není léku různé drinky taktéž bolavé klouby nevyléčí….
V reklamách jde jen o to vetřít se do podvědomí a nakukat nám, co musíme kupovat. Nakukat nám, co je to nejlepší… (i šéf ho kupuje!)
Jestli má síla reklamy tu moc přesvědčit mě koupit ten který výrobek: holícím strojkem počínaje a osobním autem konče no, můžu k tomu přihlédnout, ale stejně se rozhodnu na základě vlastních zkušeností nebo zkušeností lidí lidí z okolí. Ale po zjištění, že dneska mají všechny výrobky velmi nízkou životnost, aby se stále vyráběly nové, je úplně jednou jaké výrobní značce dám přednost. Značky neřeším neb i já se utvrzuji v tom, že novodobé věci sloužící k užitku obsahují tzv. kurvítka, tedy součástky, co výrobek okolo konce záruční doby pokazí…Jo, taky jsem se tomu názvu zpočátku hodně smála, taky jsem si říkala, co je to za pitomost. Ovšem do doby než mi odešla elektronika v autě. To bylo v červnu a záruka byla do dubna. Ne jinak jsou tomu ledničky, pračky a jiné spotřebiče. Kdepak lednice na desetiletí nebo pračku na dvacet let. A stesky starší generace, že to nové nic nevydrží, jsou oprávněné ačkoliv pro ně těžko pochopitelné, že některé věci mají jen omezenou životnost. Nestačí se divit tomu, že věc je skoro nová, zachovalá, ale přesto nefunkční… To bývávalo…
Stejně jako dříve bývávaly televizní přestávky s hrajícími si koťátky…
Někdy si říkám, raději bych pozorovala hrající si kočičky, než dokola poslouchala podbízivé reklamy na auta, pračky, myčky, prací prášky, tablety do myčky, psí a kočičí žrádlo...aj. aj. aj. Sice chápu, že prodejci to všechno chtějí prodat, ale uznejte sami: dělat reklamu na to, co si myslí vagína, to už je trochu přespříliš i s ohledem na to, že reklama má být neotřelá a zapamatovatelná...
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Mladý může – starý musí…
...tak nějak se to říká, že, když člověk zaslechne zprávu o úmrtí člověka. V případě Karla Gotta, po oznámení jeho diagnózy, bylo opravdu jen otázou času, kdy titulky novin zaplní zpráva o jeho skonu.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Na důchody si počkáme a kdo ví, zda se jich dočkáme?
Když ve filmu Což takhle dát si špenát? omládlý Fanda Liška ve škole sděloval, že ho přece musí zajímat jaký bude mít důchod, bylo to úsměvné. Koho by v deseti letech zajímala výše penze, když má do důchodu daleko?
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Někdy se ví, co Bůh chystá…
No, řeknu vám otevřeně, že zpráva o nemoci Karla Gotta mě zas tak moc nezaskočila. Už někdy zjara jsem říkala, že se mi nelíbí to, co se okolo zpěváka děje. Když jsem slyšela písničku, co nazpíval se dcerou Carlotte řekla jsem si:
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: "Kdož su boží bojovníci..." aneb taky svádíte boj o hřiště?
Tak si představte, že když jsem byla malá každé poledne (a tuším i půlnoc) zněla tato znělka z kostelní věže. A považte, že naše malé městečko má bojovného ducha stále. Právě bojujeme o rákosníčkovo hřiště.
Ladislava Šťastná
Jak to vnímám já: Když pod označením luxusu v Praze, pozřu maso z nemocné krávy, ale draze
mám se cítit blaze? No, řeknu vám, že po přečtení titulku o hnijícím mase nemocných krav dovezených z Polska, prodávaných jako argentinské hovězí v pražských luxusních restauracích jsem si řekla,
| Další články autora |
Zemřel Jiří Štěpnička. Hrál v Národním i Gottwalda, namluvil Forda či Douglase
Filmový a divadelní herec Jiří Štěpnička zemřel ve věku 79 let. Dlouholetý člen Národního divadla...
Sloní zadek není diagnóza. Proč s ním můžete chodit a vůbec netušit, že ho máte?
Není to diagnóza postavy ani módní trend. Sloní zadek je poněkud nelichotivé označení pro situaci,...
Výsledky voleb v Praze: Hnutí STAN vyhrálo volby do pražského magistrátu. Senátory čeká 2. kolo
Volební místnosti se v sobotu po 14. hodině uzavřely. Pražané tak rozhodli o budoucím vedení...
Žvýkačky u pokladny už nestačí. Obchody kvůli samoobslužným pokladnám mění strategii
Znáte to: stojíte u pokladny a na poslední chvíli hodíte do košíku balíček žvýkaček nebo...
Volební mapa 2026: Kdo vyhrál ve vaší obci? Podívejte se na výsledky voleb podle okrsků
Komunální volby 2026 jsou za námi. Kdo zvítězil ve vaší obci, jaká byla volební účast a kolik...
Opilý a zdrogovaný ubil batole, viní otce. Žalobce popsal bestiální útok
Krajský soud v Ústí nad Labem začal ráno projednávat případ brutální vraždy malého dítěte na...
Policie stíhá strojvůdce rychlíku, který zavinil střet vlaků u Zlivi. Zranilo se 37 lidí
Českobudějovičtí kriminalisté obvinili z obecného ohrožení z nedbalosti strojvedoucího rychlíku,...
Stavba, které se smůla lepí na paty. Budování kolejí vysoké školy opět stojí
Seriál smolných událostí nepřestává provázet stavbu kolejí jihlavské Vysoké školy polytechnické...

Prodej rodinného domu
Tyrše a Fügnera, Svitavy - Předměstí
2 800 000 Kč
- Počet článků 394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 886x



















