Finanční krize se nevyhýbá ani velkým vydavatelským domům, možná právě naopak. Podle Aktuálně.cz zaznamenala za první čtvrtletí tohoto roku CME třicetiprocentní propad tržeb, podobnou ztrátu řeší i Mafra, Vltava-Labe-Press tratí oproti loňsku dokonce čtyřicet procent.
V USA oznámil konec tradiční deník Seattle Post-Intelligencer, který vychází skoro 150 (!) let, a přesouvá se jen na internet. Končí tištěná verze Christian Science Monitor, nevychází už The Rocky Mountain News a výčet není zdaleka úplný. V Česku ubyl deník 24hodin, z Šípu se stal týdeník a portfolio vydávaných časopisů prořídlo ještě radikálněji. A co víc. Klesá sledovanost televizí, klesá prodaný náklad tištěných médií. Snižuje se personální obsazení redakcí. Daří se naopak online médiím. Co to znamená?
Do popředí se ještě více než kdy jindy dostane jako absolutní priorita komerční úspěch. S ním souvisí volba témat, což pro seriozní nebo investigativní žurnalistiku není dobrá zpráva. Personální deficit v redakcích tento trend jen umocní - stránky se něčím naplnit musí, ale když je redaktorů málo, logicky moc do hloubky jít nemohou. Výsledkem může být všeobecná bulvarizace médií, povrchnější zpravodajství a důraz na komerčně úspěšná témata.
Zvýšená podpora internetových platforem médií tento posun nevyřeší - penetrace internetem je především na venkově stále velmi nízká. Pomyslné nůžky přístupu ke kvalitním informacím se tak budou pravděpodobně dále rozevírat. Poroste vliv opinion leaderů, kteří budou informace tlumočit „masám", seriozních informací bude na trhu málo a lidé budou na novinách šetřit.
To není dobrá zpráva pro nikoho. Čeká nás volební rok a načrtnuté změny v přístupu médií mohou znamenat prohlubující se otrávenost veřejnosti politikou (na které budou akcentovány čtenářsky vděčné kauzy, trapasy a půtky) a ve svém důsledku i nízkou volební účast a úspěch alternativních politických stran a komunistů.
A to by byl asi nejhorší dopad finanční krize vůbec.
