Proč už se nečtou pohádky

Výzkum eMarketeru, podle kterého 66,7 % amerických uživatelů internetu (147,5 milionu lidí) sleduje online videa, není nijak překvapivý. Tím méně odhady, že tento podíl dále poroste: v roce 2014 už by to mělo být 77 % (193,1 milionu lidí). Za sebe bych býval tipoval i rychlejší progres.

Podstatnější je, že multimedialita komunikace je spíše společenskou proměnou, než marketingovou. A nejde tu tolik o "internet". Jak odhalil už velký mezinárodní výzkum PISA v roce 2006, české děti neumí interpretovat text. A protože mám mámu učitelku, slýchám o neochotě dětí číst a neschopnosti zpětně vyložit, o čem si v hodině četli, docela často. Pustit si video či podcast je pro spoustu lidí snazší, rychlejší a bezbolestnější - a více to odpovídá hédonistickému přístupu západní civilizace k životu.
Pohádky už se nečtou, pouští se z DVD nebo mp3. Spíš než knížky sledujeme krátké přednášky a prezentace na YouTube nebo Slideshare. Roste obliba webinářů. Sdílí se jedním tlačítkem...
Tím hlavním principem, který za vším stojí, prostě není "internet", ani "Facebook" nebo moderní "sociální sítě". Tím hybatelem, který společnost od základů mění, je lenost a pohodlnost. Jak v Éře prázdnoty poznamenal Gilles Lipovetsky, postmoderní člověk hledá vždy pohodlnější cestu.
Z hlediska marketingu tak není na prvním místě "multimedialita sdělení". To je až nástroj. Smyslem je ulehčit uživateli (a potenciálnímu zákazníkovi) zase trochu život.

K tématice sociálních médií viz též můj marketingový blog