V poslední době mi na otázku "jak se máš" téměř každý řekne "blbě".

     Snad každý už zanesl něco na charitu, nebo přispěl na cokoli, na co se organizovala sbírka. Snažíme se být solidární. Jen nevím, jestli umíme rozeznat, kdo opravdu potřebuje pomoc.

     V televizních novinách máme často zprávy o důchodcích, které někdo okrad. Většinou to nejsou drobné. Důchodci mají u sebe často několik desítek tisíc.

     Jsem z vesnice, kde žije asi dvěstě obyvatel. Protože mladí utíkají do města, víc než půlka jsou důchodci. Každou neděli chodí do kostela. Do kasičky hází opravdu třeba jen jednu korunu. Když se kostel opravoval, většina tvrdila, že nemají z čeho dát příspěvek na opravu. "Jsou to jen chudí důchodci", litovali jsme je.

     Jednou měl můj bratr, počítačový expert, zakázku. "Vytahoval" z harddisků počítačů jedné firmy tzv. ztracené a vymazané informace. K jeho údivu ti "nejchudší" z naší vesnice měli na účtech statisíce.

     Před pár roky takový jeden důchodce zemřel. Byl sám a neměl příbuzné. Později, když se dům začal opravovat, našel se u něj pytel. Byly v něm různé bankovky, některé už ani nebyly platné.

     Ale nejzajímavější v naší vesnici je jedna rodina. Je jich pět a jsou všichni nezaměstnaní. Ani se netají, že by někdy vůbec chtěli pracovat. Když dostanou podpory, nakoupí zpoustu alkoholu a jídla. To už všichni ve vesnici ví, že bude oslava. To jim vydrží asi týden. Pak odjedou do města a přijedou s plnými igelitkami oblečení z charity. Chvíli jsou opravdu hezky a čistě oblečení a všichni se diví, že takové oblečení může být z charity. A když je umažou? Všechno končí v koši, nebo rovnou na hnoji. Příští měsíc se opakuje stejný scénář s pitím i oblečením.

     V azylových domech to je taky různé. Byla jsem na podzim u známých, kteří sousedí s azylovým domem, kde bydlí muži. Přivezli jim pět pytlů brambor. Ale zůstaly na zahradě celou zimu a na jaře je vyhazovali, protože brambory byly již shnilé.

     Dříve jsem litovala každého, kdo naříkal. Dnes mám zkušenost, že často ten, kdo "skuhrá", je na tom mnohem líp, než někdo, kdo si nestěžuje. Kolem sebe nevidím nikoho, kdo by opravdu strádal. Nehledě na to, že v ulicích potkávám opravdu hodně "tlustých" lidí.