Dá se říct, že toto slovo každý z nás vysloví denně několikrát. Může za všechno. Za nezaměstnanost, za finanční problémy a za depku, kterou máme.
Ale není to jen ekonomický dominový efekt valící se ze Západu. Krize je úplně ve všem. Je vidět v médiích. Čím dál víc poskytují nepodstatné informace, které čtenář, nebo divák očekává (kriminální zprávy). Nálepkování a ohýbání pravd není výjimkou.
Krize je v prezentovaných názorech na život od celebrit (Leoš Mareš Evropa2). Kdykoli zapnu ranní vysílání Evropy 2, pan Mareš mluví o penězích, nebo kdo kolik vydělává, nebo koho potkal někde v Americe ve výtahu a za kolik měl u sebe kabelu. V pátek pro změnu mluvil o dublérech Simpsnových a proč schvaluje, že nechtějí dále pracovat. Snížili jim totiž platy jen na pouhé tři miliony dolarů ročně.
Krize je i ve vkusu. Módní časopisy se staly karikaturou samotných žen. Vkus se změnil v hnus. A navíc v době krize naše časopisy (v první řadě ELLE) propagují modely, které si normální česká žena nikdy nemůže pořídit. Články, které si můžu přečíst v těchto časopisech jsou převážně o sexu. Sex se stal jakýmsi náboženstvím nejen v těchto časopisech.
V jiných odvětvích je vidět pozvolnou změnu v myšlení. V automobilovém průmyslu se na veletrzích propagují auta s alternativními pohony. V elektronice je snaha vyrábět stále méně náročné přístroje na spotřebu. Ale v módě? Nic. Čím dražší, tím lepší (alespoň podle našich slavných bývalých i současných modelek). Modelky také propagují jen super drahé modely a kabelky.
Krize je v mezilidských vztazích. Lidé se chovají k sobě podrážděně. Je to vidět na zastávkách MHD, na silnicích, kde se vesele troubí, nebo v nejlepším případě ťuká na čelo. Tento týden jsem byla svědkem, jak pán zatarasil cestu řidičce na světelné křižovatce, takže nemohla jet. Otevřel její dveře a šíleně křičel: „Ty mrcho, já tě naučím zastavovat na kruháči!“ Paní sice na kruháči nezastavila, ale řidiče nezpomalila. On naopak přidal a začal troubit.
Mně osobně se taky jednou stalo, že jsem předjížděla Hondou Integra nějaký Bavorák. Pán nemohl zřejmě přenést přes srdce, že ho někdo předjíždí, tak přidal. Jenomže naproti jelo auto, tak jsem šlápla na plyn a ujela jsem mu. Pán mě pak pronásledoval, a když jsem zastavila, on taky. Samozřejmě mi vynadal a málem na mě i zaútočil.
Známý případ z D1, kdy šofér vytlačil z dálnice auto, které se několikrát převrátilo a skončilo v poli asi nemusím blíže popisovat.
Krize je vidět na internetu. Ve všech diskusích se najde hodně lidí, kteří nadávají. Mají pocit, že jsou anonymní. Nebo je trápí něco jiného a vybíjí si vztek na náhradním problému? Kde se ztratila chuť do života a český smysl pro humor? Vždyť Švejk by všechno řešil určitě jinak a vyřešil by to: „To v naší ulici žila jedna paní…..“
