Americký sen

Umím si představit, s jakou nadějí prožívají největší událost dnešního dne Američané. Jejich první afroamerický prezident Barack Obama se těší historicky nejvyšší popularitě v USA. Má až 84% příznivců. Dnes vystřídal v křesle prezidenta, který si svým způsobem úřadování vysloužil podporu historicky nejmenšího počtu Američanů.

Svět mění svou strukturu a i když se při slavnostní inauguraci všichni usmívali, každému je jasné, že si Obama nesedá do klidného a teplého křesla. Neklidná řeka po které se od prvního okamžiku vydá, a kterou bude muset 44. americký prezident zdolávat, má v sobě celý proud starostí.   Komentáře a studie povahy mladého právníká a senátora státu Illinos z demokratické strany jsou optimistické. Umí mluvit, neignoruje položené otázky, radí se s odborníky a hlavně je mladý a má spoustu energie. Má vůli naslouchat, tolerovat Evropu a víc s ní spolupracovat. Nevím, jestli se vyplní Nostradamovy obavy ze 16. století, ale přála bych si, aby bylo ve zprávách méně násilí a oznamování dalších a dalších bojů ve známých i neznámých ohniskách blízkého Východu. Jako žena a matka těžce nesu nekonečné a dokola opakující obrázky mrtvých dětí v televizních novinách. Nevím. Možná si ostatní myslí, že je to jen video, nebo film. Častým vysíláním totiž ztrácíme přehled, co je film a co skutečnost.  Muslimský svět Baracka Obamu považuje za muslima, protože se narodil muslimskému otci. To je Eso, které naši naději nejen posiluje, ale snad nezklame.Má spoustu fanoušků nejen v řadách 300 milionů Američanů, ale v celém světě a to by mu mělo dát sílu a impuls k tomu, aby byl svět lepší. Vše nejlepší.