79% Čechů nechtělo mít za souseda Roma, dnes je to 100%.

V čekárnách u doktora, v obchodech, na zastávkách hromadné dopravy, no zkrátka kam vkročíte, nevyhnete se diskuzím o tom samém. Kdyby chtěl někdo popsat ducha dnešních dnů v České republice, stačilo by jedno slovo: romofobie. Všichni jsou proti Romům. Máme společného nepřítele, který nám ničí život a narušuje náš poklidný způsob života. Kdyby bylo před volbami, byli by Romové vděčným tématem na manipulaci voliči.

O romské problematice se totiž moc dobře kecá, ale nic nedělá. Ostatně jako o všem v této republice. Nejdříve spousta řečí a papírů, různých dotací, roky uběhnou a akce žádná. Vždyť Evropská unie už pěkně dlouho cpe peníze do vyřešení této celoevropské bolístky, ale asi všichni jsou zvyklí jen brát a nic pro Romy nedělají. Vzniklé problémy pak mezi lidmi vřou v místech s větší koncentrací Romů.

Romové tvoří jen 3% naší populace. Není jich takový počet, aby nás zruinovali kvůli sociálním dávkám. A je to malý počet, abychom si s nimi uměli poradit, nebo jim byli schopni nějak pomoct. Zavést agentury, které jim pomůžou s hledáním práce a případně vyřeší vzniklé problémy v zaměstnání, nebo v rodině. Na to jsou fondy z Evropské unie. Měli bychom jim umožnit vytvořit si svojí vlastní vzdělanou elitu.

 V podstatě jimi opovrhujeme a oni nám naše chování oplácí po svém. Dávky zneužívá řada bílých lidí a troufám si tvrdit, že jich je určitě víc než tři sta tisíc Romů. Fenomén dlouhodobě nezaměstnaných je v České republice řešený dotacemi na zaplacení mzdy takového člověka, ale tito lidé stejně nakonec z práce odejdou a zůstanou doma, protože si již zvykli na život bez práce. Takže kdo déle nepracuje, už ho do práce nedostaneme. Je to jedno, jestli je bílý, nebo Rom. Už jsme propásli naučit chodit do školy a pracovat celou jednu generaci po revoluci.

Jaký je rozdíl mezi námi?

 -      v barvě pleti

-           v délce života (Romská žena 59,5 let, česká žena 75,4 let, muži Romové 55,3 let a čeští muži 67,8)

-           v nemocnosti (Romové jsou nemocní ve větší míře než ostatní populace)

-           v průměrném věku (u Romů je průměrný věk cca 20 let, u Čechů je průměrný věk 40 let)

-          ve vzdělanosti (děti mají většinou problém vůbec dokončit základní školu)

-          v kriminalitě (60% mužů ve vězení je romského původu, pro Romy není vězení nic neobvyklého)

-           a hlavně v tom, že rodina i vzdálená je považována za blízkou a pro ně znamená mnohem víc než u nás. Proto dochází ke sdružování do větších celků, které působí pro sousedy jak rozbuška.

Já mám s nimi dobrou zkušenost. Když jsme organizovali sbírku na podporu transplantační medicíny v Hradci Králové a v Pardubicích, měli jsme možnost poznat charaktery a míru agresivity lidí, které každodenně potkáváme a myslíme si, že jsou v pohodě. Samozřejmě že do sbírky nikdy nepřispívaly dobře oblečené paničky, které přijížděly k obchodním centrům na bourácích. Největším překvapením byli Romové. Ochotně dávali i víc než bylo požadováno. Sbírku prováděly děti z místního gymnázia a ještě dlouho jsme o tom nevěřícně mluvili.

Před druhou světovou válkou v době krize byla v Německu taky vedená kampaň proti jedné skupině obyvatel. A jak to dopadlo?