Přemýšlíme nad tím, co vůbec jíme? V čem je nejvíce chemických aditiv? Co říká zdravý selský rozum? Je to naprosto jednoduché
Zjednodušeně řečeno, u mě vyhrála následující “přímá” úměrnost, na základě které jsem si definoval dva póly:
Nejdelší trvanlivost a nejlevnější cena = nejvíc chemie
Okamžitá spotřeba a většinou nejvyšší cena = BIO
Můžu se dnes najíst bez syntetických konzervantů, aromat, barviv apod.? Velmi těžko. Když se nad tím zamyslíte, dnes se bez chemie nevypěstuje ani nic rostlinného a tím pádem ani nic živočišného.
Existují výjimky, například státy, kam chemie do potravinářství nedorazila, např. Myanmar a nebo tomu musíme jít cíleně naproti a pěstovat si nebo kupovat BIO kvalitu sami.
Můžeme se tomu nějak bránit? Proč tomu tak je? Prvotně všichni hlásají, že bez chemie nenakrmíte planetu. Názor si udělejte každý sám.
Hlavně většině lidí je jedno, co jí. Jídlo je považováno za nutnost a samozřejmost. Pravdou je, že se poslední dobou čím dál tím více o jídle diskutuje. Dokonce i ve stylu, že člověk není žádná popelnice. Začíná být tedy pomalu vidět světýlko na konci tunelu.
Proč tedy nejíme jen potraviny v BIO kvalitě? Především z ekonomických důvodů. Různé studie tvrdí, že když jdeme do supermarketu, jsme plní ideálů, ale nakonec nakupujeme podle ceny, akčních nabídek. Hodně zboží za málo peněz.
Proč stojí velký nákup (méně kvalitní) tak málo peněz? Přemýšleli jste někdy nad tím?
Další přímou úměrnost vidím:
čím více chemie, tím více nemocí a více potravinových doplňků a léků. Výsledkem je tedy příjem méně kvalitních potravin, ale zato plně chemický život.
Podle toho, co zde píšu, bychom nemohl tedy jíst NIC nebo si vše sami vypěstovat a nebo za draho nakupovat.
Osobně volím minimalizaci chemického složení v potravě, kterou svému tělu dodávám, tzn. potraviny co nejčerstvější, co nejméně průmyslově zpracované a s co nejpřirozenější chutí.
V základu jím RAW nejen, protože je zdRAWvé, ale především proto, že mi chutná :)
