Proč fotím jídlo? Pro mě je dnes jídlo KULTURA. Nejezte 33 dní a změníte názor na samozřejmost, jakou je konzumace jídla. Stravování mne nezdržuje, ale baví!
Většina z nás má své zájmy a koníčky. Někdo chodí do divadla, někdo do kina, někdo lepí letadla, já si například fotím jídlo. Pro mne je moje jídlo s nadsázkou řečeno KULTURA. Fotky jídla nejsou žádná abstrakce, jsou jednoduché a každý rychle pochopí, co je na obrázku. Fotky jídla neobtěžují, buď se jídlo líbí, nebo ne. Přejedete obrázek na facebooku očima, zajímá - nezajímá a listujete dál. V případě jídla je škoda poslat pouze text bez obrázku.
Jak jsem se vůbec dostal k myšlence fotit jídlo?
Nejezte 33 dní a změníte názor na samozřejmost, jakou je jídlo. Je pravda, že po této zkušenosti nad jídlem přemýšlím úplně jinak. Dříve mě jedení většinou zdržovalo, byla to neproduktivní ztráta času, dnes mě jedení baví! Baví mě nejenom vlastní konzumace, ale i nad jídlem přemýšlet. Vše je v přímé úměře se změnou životního stylu, nejenom se změnou jídelníčku. Zatím jsem se ještě nenabažil toho pocitu neuvěřitelné pestrosti a dělá mi to radost.
Jak a kde se dnes stravuji?
S lehkou nadsázkou mohu říci, že domácí strava je základ. Mám opravdu obrovské štěstí, že moji ženu zdravá strava baví. Polovinu až dvě třetiny pokrmů jím doma. Žena začala zdravě vařit již dříve, ale pro mě klasická porce představovala spíše předkrm, nezasytilo mne to. Mé tělo mělo potřebu jiného množství a hlavně jiné těžkosti stravy. Dnes je u nás vše jednodušší, není třeba chystat dvě různé večeře a máme další společné a příjemné téma k diskusi. Bude se vám to možná zdát směšné, ale divili byste se, jak to narušuje vztahy, když v rodině máte rozdílné stravovací návyky. Strava je v rodině velmi často zdrojem konfliktů a s narůstajícími zdravotními problémy se diskuse na toto téma ještě vyhrocují.
Stravování v restauracích
V Liberci je to jednoduché, máme zde vegetariánskou, thajskou, indickou i čínské restaurace.
Nejsem líný si zajet na jídlo do Prahy, kde je větší výběr a navíc možnost nákupu kvalitnějších, čerstvějších surovin. Co mě skutečně na zdravém stravování překvapuje? Rozmanitost chutí, jídlo je jednodušší, ale propracovanější. V jednoduchosti je síla.
Kde čerpáme informace?
Nejjednodušší je jednoznačně facebook. Přátelé s podobnými zájmy, zájmové skupiny - frutariáni, vegani, raw food, vegetariáni… neuvěřitelné množství informací a k většině jsou živé diskuse, pravidelně dostáváte nové příspěvky od přátel a skupin, kde jste členem. Rychlé a praktické.
Jak reaguje okolí na změnu mé postavy? Zhubl jsem 28 kg za 73 dní (z toho jsem 33 dní vůbec nejedl)
Když jsem začal rychle hubnout, mé okolí zpočátku reagovalo velmi zdrženlivě. Přesto většinou pozitivně. Moje argumentace, že nejím kvůli mému zdraví, občas vyvolala zcela opačnou reakci. Téměř všem vadilo, že své zdraví řeším tak radikálně. Nejvíce mě přesvědčovali o nesmyslnosti mého přístupu ty nejnemocnější. Toto téma samozřejmě zajímá nejvíc ženy, otázkou je, co upřednostňují více, zda hubnutí nebo zdraví. S muži je to složitější, možná byste se divili, ale většina našich hovorů byla typu: „Ty, já jsem zhubl tolik a zkoušel jsem …„ Muži jsou navenek tvrdí, ale uvnitř jsou často velmi křehcí.
Čím jsou muži starší, tím víc se nechtějí o změnách bavit a už vůbec si změny připustit. Vypadli by z role. Nemají to zapotřebí. Mužům, až na výjimky, se nechce nad jídlem přemýšlet. Chtějí být hubenější? Většina určitě ano, ale nejsem si jist, zda si spojují jídlo a zdraví dohromady. Hlavně jim nic není, jsou přece zdraví. Přesvědčíte je? Určitě ne, čím větší zájem projevíte, tím větší očekávejte jejich nezájem.
Možná se budete divit, ale co nejvíce vadí mě? Můj přístup k jídlu.
Zní to úsměvně, ale mám problém, v současné době žiju proto, abych jedl! Dříve mě jídlo přes týden nezajímalo skoro vůbec, naopak mě zdržovalo. Měl jsem a mám doposud rád víkendové ochutnávky dobrého jídla, pouze jsem změnil typ restaurací. Je správné pro mé zdraví, že jsem změnil své stravovací návyky. Ještě musím změnit svůj přístup k jídlu „láska prochází žaludkem“. Žiji proto, abych jedl nebo jím proto, abych žil? Dělám to špatně, protože dnes žiji proto, abych jedl. Je na čase změnit mé uvažování. Dříve jsem často na jídlo nemyslel vůbec a nyní na jídlo myslím moc. Mám si více užívat pestrosti života jako takového, kde stravování je součást, ne nadřazená nebo nepodstatná část. Chybí mi vyrovnanost, ale musím asi počkat, až se toho, co zde popisuji, nabažím. Dám vám vědět, jak se s tím nakonec poperu :)
