Dobří lidé ještě existují
Ráno začalo parádně. Byť nám počasí v Praze pěkný výlet nepřálo, nenechali jsme si vzít ten krásný pocit, který začal, už když jsem na e-shopu Českých Drah kliknul na „vložit do košíku“. Kdekdo tomu říká cestovní horečka. U nás je to spíše cestovní šílenství. Na Vysočanském nádraží jsme sedli do vlaku a vesele frčeli na Nymburk.
Tam jsme ale zjistili, že autobusové nádraží je spíše k smíchu (možná k pláči), než-li k nastupování do autobusů. Plán autobusového nádraží nikde a na žádném z „nástupišť“ nebyl náš autobus v jízdním řádu poznamenán. Spoj jsme si totiž našli na internetu. Neváhal jsem a šel se zeptat řidiče jednoho z odstavených autobusů. Byl velmi ochotný a podle čísla spoje nás navedl. Autobus měl jet zhruba za hodinu, takže jsme šli něco zobnout do nádražní restaurace.
V nádražce jsme si dali nakládaný hermelín a pivečko. Černovlasá servírka nás od začátku zaujala, byla milá a usměvavá, jako bychom byli na návštěvě u někoho doma a ona byla náš hostitel. Opravdu pěkný přístup. Chutně jsme posvačili a šli na autobus. Mimochodem, jel přesně z toho nástupiště, které nám poradil pan ochotný autobusák. Dvakrát dvacet korun a hned je příští stanice Loučeň.
Povídám, byla to krása v Loučni. Ani se mi nechtělo věřit, že to může být tak hezké. Ještě k tomu, za „lidové“ vstupné 50 korun. To ale předbíhám. Když jsme přišli k bráně onoho loučeňského zámeckého parku, byla zavřená. Zavolal jsem tedy na číslo, které bylo na tabuli u vchodu a po krátké rozmluvě a chvilce čekání přišel otevřít sám kastelán. Vzal si oněch padesát peněz a my mohli jít zabloudit. Ano, párkrát jsme v bludišti skutečně zabloudili, ale vždy jsme po čase našli cestu. No paráda. Můžu jen doporučit.
Když jsme večer přijeli autobusem zpět do Nymburka, samozřejmě naše kroky směřovaly do nádražní restaurace. Tentokrát bez svačiny, jen pivečko a dobrá nálada po příjemném výletu. Při placení nastala obvyklá situace „tak kdo?“. Nu proč to protahovat, padlo to na mě. Zaplatil jsem a sebrali jsme se ku vlaku. Od teď to bylo i trochu „divné“.
Nejen že ve vlaku nebylo místo. Ale moje slečna Ivanka zjistila, že nemá kabelku. Všechno bylo tam. Peníze, doklady, jízdenka… Šok! Ale průvodčí nepřišla i když jsme ji potkali, jak jsme procházeli jednotlivé vozy. Nastala nemilá situace. Co teď máme dělat dopr….? Ivanku jsem jen s vypětím sil uklidňoval, aby se mi na místě nesložila. Vlak stavěl až v Lysé nad Labem, takže jsme tam vystoupili a počkali na vlak zpět. Měl jsem v sobě totiž jediné: „Ta kabela musela zůstat v té nádražce!“ Vlak zpět naštěstí hned za chvíli jel. O tom, že průvodčí nám po vyslechnutí našeho příběhu odpustil přirážku na jízdné koupené ve vlaku (v Lysé je pokladna, ale my jen počkali na peróně), se nebudu rozepisovat. Zaplatil jsem jen jízdenku. Bylo to ale hezké že jsem nemusel platit přirážku. Nicméně pořád byla nálada smutná… Ale v Nymburku!
Přijeli jsme zpět a naše kroky hned směřovaly přímou nejrychlejší cestou do té nádražky. Otevřel jsem dveře a………… „Jóóó vy si jdete pro tu kabelku.“ Strach, úzkost, zlost a smutek se v tu chvíli odebrali na dovolenou. Je to tam! Milé černovlasé servírce jsme tisíckrát poděkovali i na panáka pozvali. Povídala, že za námi utíkala k vlaku, ale už to nestihla. V Ivčině kabelce bylo všechno a my máme krásnou zkušenost.
Že lidi nejsou ještě tak zlí. Že lidi nemyslí jen na sebe. Že jednoduše ještě existují dobří lidé.
Stanislav Míček
TEP kyčelního kloubu, den 4: Domů!
Reverz. O tom se celkem dobře mluví, ale špatně se to dělá. Jednoduše řečeno, bylo by to na mě moc papírů!
Stanislav Míček
TEP kyčelního kloubu, den 1,5 až 3: Karanténa
Krásné sobotní odpoledne. Jeden den po výkonu, RTG v pořádku, převezen na normální lůžko, rohlíček s máslíčkem v žaludku, ale dědulka na pokoji stále...
Stanislav Míček
TEP kyčelního kloubu, den 0,5 až 1
Jednotka intenzivní péče. Těsně po probuzení jsem to vlastně nechápal. Myslel jsem, že si půjdu koupit kafé a potom bude oběd.
Stanislav Míček
TEP kyčelního kloubu, den 0
Když vás sestra přijde "probudit" o půl páté ráno s tím, že dneska jdete pod kudličku, ale stejně jste nespal a spolubydla stále chrčí...
Stanislav Míček
TEP kyčelního kloubu, den -1
Začne to bolestí a poté to nabere rychlý spád. Máte nekrózu hlavic pane Míčku, praví doktor. A jak se to řeší? Umělým kloubem. Aha...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 10
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 757x