Tak tu máme nové příběhy, které nás mají přesvědčit, že muslimští migranti jsou fajn a je třeba jim pomáhat. Dříve se psalo o přílivu inženýrů a lékařů. Teď se objevila nová skupina: olympionici.
Na iDnes vyšel článek s názvem „Málem se utopil ve Středomoří, teď chce syrský uprchlík plavat na olympiádě“. Je psán způsobem tzv. hlubokého lidského příběhu, který má citlivé duše pohnout k soucitu a především ke změně postoje k muslimské migraci jako celku.
Jako obvykle, daná osoba prchá před nebezpečím, dostává se do svízelné situace na moři, kdy o jen vlas unikne jisté smrti. Nevzdává se a jde za svým velkým snem. Chce do Evropy - místa, kde může začít znovu, chce najít šťastný život, chce něco dokázat. Nakonec ve své nové domovině (Británii) nachází hodné lidí, kteří se ho ujmou a pomáhají mu uskutečnit jeho sen: být olympionikem.
Pokud by se někdo domníval, že jde o špičkového sportovce, je na omylu. Z článku se dočítáme, že daný hrdina před příjezdem do Británie neuměl vůbec plavat. K rozhodnutí stát se plavcem-olympionikem u něho došlo až v Británii, a to na základě zhlédnutí videa na youtube o 23 násobném olympijském vítězi v plavání Michaelu Phelpsovi.
To se může zdá přitažené za vlasy. Protože, co si soudný člověk může myslet o 25-letém chlápkovi, který se chce z naprostého neplavce dostat za pár roků na olympiádu? Cesta k plavání jako špičkovému sportu totiž začíná bez výjimky v raném dětství, vyžaduje mimořádný talent, tělesné předpoklady, roky dřiny a úsilí. Navíc ve věku, kdy se daný Syřan chce účastnit olympiády, špičkoví sportovci s plaváním spíše končí, než začínají.
Aby absurditám nebylo konec, tak se se můžeme v článku dočíst, že pro hlavního hrdinu je cesta na olympiádu otevřená. A to v kategorii „uprchlíků“. Proto právě tam míří sen hrdiny z hlubokého lidského příběhu. Takže se ukazuje, že i když olympijské hry a hnutí měly být původně nepolitické, dnes je tomu jinak.
Politická korektnost mění olympiádu a její smysl. „Uprchlíci“ jsou zvláštní chráněnou skupinou, které se dostává zvláštního zacházení a privilegií. Refugees welcome (uprchlíci vítejte) platí i zde. V televizi i na internetu budeme pak moci sledovat další dávky „uprchlické“ propagandy v rámci „nepolitické“ olympiády. Nepůjde tak o výkony, ale jako obvykle o hluboké lidské příběhy, která nás mají přesvědčit, že „uprchlíkům“ je třeba pomáhat. A to je to, co má článek na iDnesu společné s dnešním olympijským hnutím.
