Naši předci nezaložili tento stát, aby byl řízen jako firma, ale aby chránil český národ a jeho kulturu. Andrej Babiš to však vidí jinak.
„Státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily.“ To jsou slova T. G. Masaryka, jednoho ze zakladatelů našeho moderního státu. V Masarykově pojetí je hlavní úlohou státu ochrana a rozkvět toho národa, který si stát za tímto účelem vybojoval a zřídil.
Andrej Babiš však celou věc vidí jinak a Masarykův přístup je mu cizí. Andej Babiš chce řídit český stát jako firmu. Nedávno se na svém facebookovém profilu chlubil, že díky němu je už v Česku líp! Za měřítko toho stavu Babiš považuje víceméně náhodný přebytek státního rozpočtu v loňském roce. Ochrana českého národa a jeho kultury však pro Andreje Babiše není téma. Zmiňme několik oblastí, kde se tento jeho přístup projevuje.
Velká část podniků u nás je v rukou zahraničních korporací, které vyvádějí z naší země každoročně stovky miliard korun v podobě dividend (1). Pro Babiše žádný problém. Namísto toho se rozhodl zaměřit na české podniky a živnostníky. Z nich chce pomocí EET, spojené s růstem počtu úředníků, nasazením masivního počítačového systému a podporou udavačství, vyždímat miliardy – v řádu spíše jednotek ročně. Nadnárodním korporacím jsou navíc poskytovány ze strany státu velkorysé pobídky a úlevy.
Česko ztratilo potravinovou soběstačnost. Ještě horší však je to, co se děje s naší krajinou a půdou díky nevhodně skladbě pěstovaných plodin. Na značné části polí je pěstována řepka jako energetická plodina. Ta představuje zisky pro Andreje Babiše. Pro Česko to jsou však ztráty v podobě devastace krajiny, eroze a ztráty orné půdy v řádu miliard korun – každoročně (2). Dalším generacím tak předáme znehodnocenou a neúrodnou půdu. Babiše to však nezajímá: už je líp.
Andrej Babiš a jeho hnutí ANO je rovněž zastáncem neomarxistických sociálních experimentů, které poškozují národní kulturu. Jednou z nich je inkluze ve školství, která úroveň školství snižuje, bourá to, co bylo v našem školství funkční a celkově zvyšuje náklady (5). Kromě inkluze, se Babiš se svými spolustraníky rve i za homosexualizaci české rodiny, a to prostřednictvím uzákonění možnosti adopce dětí homosexuály (3). Střet zájmu je i zde zřejmý: Babiš je vlastníkem největší sítě center s asistovanou reprodukcí v ČR (4). Ve výrobě dětí na zakázku pro homosexuály je pro Babiše obrovský ziskový potenciál.
Dalších problémů, které nás jako národ poškozují a které Babiš jako problém vůbec nezmiňuje a tedy ani neřeší je celá řada (např. omezování svobody slova, rostoucí regulace a omezování svobod ze strany státu a EU, činnost podvratných neziskovek, veřejnoprávních médií, multikulturalizace školství,...). Jejich podrobnější zmínění přesahuje zamýšlený rozsah tohoto blogu.
Andrej Babiš svým přístupem ukazuje, že není vhodným člověkem pro vedení našeho národa v obtížných dobách, jako je tato. Jeho jednostranné zaměření na ekonomickou oblast a ignorování jiných důležitých oblastí je v rozporu se skutečnými zájmy českého národa. Babiš se projevuje jako politikař, který hledí především na svůj vlastní prospěch a zisk. Není tak schopen naplnit hlavní úlohu, kterou stanovili otcové naší státnosti – zaměření na ochranu a rozkvět českého národa a kultury. Babišovo působení v naší politice je z hlediska našich národních zájmů celkově škodlivé.
