Kniha Genesis a evolucionistické předsudky

Mojžíš i Abrahám vyrostli ve velmi vyspělých a vzdělaných civilizacích. Neexistuje žádný důvod proč by nemohli sami napsat své příběhy a slova, která k nim Bůh mluvil.

Kniha Genesis popisuje nejstarší dějiny lidstva. Podle tradice byla napsána Mojžíšem stejně jako čtyři další jeho knihy. Mojžíš žil v 14. st. př. Kr. a byl vzdělán v tehdejší egyptské moudrosti. Přesto bylo mezi křesťany rozšířeno iracionální „dogma“, že prý své knihy nemohl napsat.

Na jakém základě tvrdí kritici Bible, že Mojžíš svých pět knih nenapsal? Vycházejí z iracionálního evolucionistického předsudku a scestné představy, že dříve byli lidé hloupí a neschopní, zatímco dnes "už všechno víme a umíme“. Na území Mezopotámie a celého Předního východu bylo ale nalezeno mnoho památek, které svědčí, že tamější národy byly minimálně od 3. tisíciletí př. Kr. velmi vyspělými a vzdělanými. Z 3. tisíciletí se našly celé knihovny s desetitisíci hliněných destiček s klínopisnými zápisy obsahujícími ekonomické a obchodní texty, zákony, náboženské texty, matematická díla, umělecké spisy atd. Archeology vykopaná sumerská města Uruk, Ninive, Nippur a mnoho dalších byla městskými státy s vlastní samosprávou, řemesly, obchody, školami, vodovody atd. Z této doby se našly např. i miniaturní klínopisné zápisy souvislých textů, které nemohly být vytvořeny jinak než s použitím lupy. Mnohé texty zůstávají nerozluštěny (otázka je proč). V těch publikovaných najdeme mnohé, co odpovídá knize Genesis.

Našly se tedy i mimobiblické záznamy událostí popisovaných v Genesis? Ano! Např. byla nalezena kamenná stéla s textem obsahujícím seznam sumerských králů před potopou i po ní až do doby 1. tisíciletí př. Kr. Předpotopních králů je tu osm a doba jejich vlády je neuvěřitelně dlouhá. Po potopě jsou jmenováni králové s kratší dobou vlády. Počet předpotopních generací, jejich dlouhověkost i postupné zkracování věku souhlasí se zprávou knihy Genesis!

Jiný klínopisný text z 3. tisíciletí př. Kr. vypráví o muži, kterému Bůh přikázal postavit velkou loď, aby se zachránil před potopou. Popis lodi přesně souhlasí s Noemovou archou. Zprávu o potopě, kterou přežil jediný muž, nacházíme i v novější verzi známého eposu o Gilgamešovi, která pochází z 13. st. př. Kr. I tato zpráva se dost podobá té biblické, ale např. rozměry lodi jsou zde jiné.

Starším než epos o Gilgamešovi je text nalezený na destičce v městě Nippur, který podává zprávu o potopě velmi blízkou té biblické. Text je psán v semitské babylonštině, která se značně podobá biblické hebrejštině, má monoteistický charakter a udává rozměry archy zcela shodné s těmi biblickými.

(Dle článků na webu kreacionismus.cz a dalších zdrojů.).