Když vidím zničené domy a bombardované nemocnice, kladu si otázku podobné té, kterou jsem si kladla kdysi, když jsem přemýšlela o Janu Husovi. Měl Jan Hus odvolat? Má se Ukrajina vzdát?
Nedělám si nárok na pravdu, nevím, jak to je, jen přemýšlím.
Kdysi jsem uvažovala o tom, jestli Jan Hus udělal správně, že "neodvolal" a byl upálen a dospěla jsem k názoru - milí Češi, promiňte - že odvolat měl. Nebo že já bych na jeho místě "odvolala." Z jednoduchého důvodu, aby přežil... a třeba pokračovala v umírněnějším tempu. Domnívám se, že dějiny dávají tomuto mému názoru za pravdu. Příkladem je astronom Galileo Galilei, který i po staletích neztratil na svém jméně a vědeckém ohlasu, i když odvolal.
Jak Hus i Ukrajina nasedá na naše národní trauma, že jsem několikrát "ohnuli záda" a strpěli jsem područí, jak po 30. leté válce za Habsburků, ale i kapitulace po Mnichovu, o níž se traduje, že jsme se Hitlerovi možná mohli ubránit.
Po staletí si s sebou neseme, že to pravé hrdinství je "nevzdat se", "neohnout záda" a podporujeme v tomtéž i Ukrajinu.
Děsí mě pohled na pohřbívání desítek padlých lidí Ukrajiny a pohled na ničenou zemi, která je doslova "srovnávána se zemí" - co jiného se bude moci udělat s městy po ruských náletech, kde nezůstala snad jedna budova celá a schopná obývání? A přemýšlím, jestli není lépe se vzdát a pokusit se vyjednat mír. I za cenu ztrát Krymu a obou proruských území. Prostě již ne sametový, ale přece nějaký - rozvod.
Když jsem kdysi přemýšlela o Janu Husovi, napadla mě analogie se slavným astronomem Galileo Galilei, který také odvolal dnes již obecně platné tvrzení, že je to Země, která se točí okolo Slunce, nikoli naopak. Jeho slavné "a přece se točí" pronesené tichounce pod vousy při odchodu od slovutné inkvizice, mu přineslo i s ohledem po několika staletích respekt a jeho jméno není vnímáno o nic hůře. Nevidíme ho jako "zbabělce", prostě se podvolil moci - a PŘEŽIL.
Nevím, jestli na místě Ukrajiny je správné bojovat, když je nad slunce jasnější, že jim nikdo na pomoc nepřijde a že Rusové ty města nezničí raketami a střelami (omlouvám se, neznám tu odbornou terminologii, jsem učitelka a sociální pracovník), prostě z jednoduchého důvodu, že NECHTĚJÍ.
Prosím nezlobte se na mě, jen uvažuji, nevím, co je správné. Ale ráda bych slyšela ty argumenty, které mluví pro to, aby si Ukrajinci dál nechali zemi srovnávat se zemí. Proč mají odmítnout kapitulaci, když je (alespoň mě) nad slunce jasnější, že jejich ztráty budou hrozivé, ti lidé, co neutečou, zemřou a města budou srovnána se zemí.
A promiňte, že jsem podrobila dekonstrukci našeho národního hrdinu, Jana Husa.
