Regionální organizace Dark side mají svá specifika. Lokální organizace "Jsme celý stát" má specifikum, osoby cvičí celý stát.
Pokračuji v námětu na sci-fi fantasy.
Organizace už ovládá celou vzdálenou planetu a lidi má rozděleny na tři kategorie - bílé, černé a červené. Bílí jsou "ti hodní" a "hezcí", černí jsou ti, kteří jsou pokládáni za zlosyny a červení jsou otroci, kteří jsou dělaní - na čistá srdíčka na výstrahu lidu. Specifikum je, že polovina tamní planety pokládá bílé za černé a černé za bílé. Přirovnejme si to k planetě Zemi, je to jako když polovina planety pokládá Západní civilizaci za dobrou a druhá polovina planety za špatné a současně, západní polovina pokládá Rusko a Čínu za špatné, ale jižní polovina planety je pokládá za dobré. Ale jsme na jiné planetě, kde není nic z naší země. A tento text je apolitický, takže se netýká země.
Jedna regionální organizace na vzdálené planetě v jiné galaxii vymyslela novou strukturu dávných technik - běžně jsou na člověka dva - jeden, který si říká "Já" a Čisté srdce.
"Já" je osoba, která má kolektivní identitu - takže může kdykoli říci "Já to tak dělám" - "Já jsem tam byl" - protože vždy tam někdo z organizace byl a organizace je jedno tělo, takže klidně může říkat "Já" a mluví pravdu. Čisté srdce je osoba, která realizuje techniky a prosvěcování lidí, pracovníků a otroků, ale používá je u jiného člověka.
Čisté "srdce" je osoba, která musí být po mnoho generací dokonalá, nikdo do čtyř pěti generací nesmí udělat chybu, jsou přiměřeně chudší, než ostatní, "nejde jim o peníze", ani o slávu nebo moc - popř. jsou to trpící "červení", kteří statečně přijímají bídu a bolesti života a věří, že dobrem se mohou zachránit. Jsou to lidé s těžkými ranami osudu, nehodami, nevyléčitelnými nemocemi nebo účastníci pohrom - ti, když zůstávají dobří, tak najednou mají čisté srdce, které v sobě akumuluje "Já" a na ně reguluje počet obyvatel na zemi, v jejich hantýrce "dělají zelenou politiku" - tedy politiku života.
Naše regionální organizace vymyslela místo dvou osob, které si můžeme představit jako antické kentaury - tedy půl muž, půl kůň - tak má ještě třetí osobu, která celý proces řídí - je jejich hlava a čisté srdce poslouchá.
A protože mají na rozdíl od jiných států ještě organizaci lidí PES, kteří v relativně neomezeném počtu "vychovávají" otroka, ale v pravém protikladu k tomu, co opravdu má dělat. Byť zdánlivě to vypadá jako výchova, ale technicky vzato to vede k odporu a k geometrickému úbytku energie otroka. Pokud má být otrok nezávislý, tak pokud ho PES nutí poslouchat, je to pro milovníky kentaury chyba, díky níž otrok ztrácí a dříve zemře - což pochopitelně oni "nechtějí", protože otroka "milují". Ale bohužel se to stane.
Nutno ještě poznamenat, že jsou techniky, které není možné dělat jinak, něž když jsou otroci v programech od narození. Pokud pracovníci jsou vychováváni od cca 7 let - tak oni stále mají ještě něco z Já" - což otroci děti od narození nemají. Dětem otrokům jsou mazány, odebírány a likvidovány všechny jejich talenty a nadání. Když by třeba tříleté dítě mělo výtvarný nebo hudební cit, je možné ho trestáním za plakání a kopání nožičkami odstranit. Také je možné nadání "vymazat", podobně jako se "mažou" vlasy, klouby, inteligence, oči, zuby, sluch - když už jsou lidé v posledním programu.
A hlavní benefit této lokální organizace je, že v jiných částech vzdálené planety by nedělali např. lidi, kteří směřují k růstu nebo když jsou ženy matky. Naší organizaci to nevadí, mají k dispozici neomezeně pracovníků a deset tisíckrát denně zkouší "oddělat" plánu ženy, která jí chrání dělohu za cokoli - když jí někdo změní tvář a provede úšklebek, když jí někdo šáhne do intimní oblasti nebo jí křiči do srdce, že nějaká osoba zemřela - aby řekla "ne" (protože ví, že si nikdy nesmí přát smrt), které pak následně prezentují programu PES jako "ne" dobrému a ctnostnému životu. A jakmile se ji deset tisíc pokusů denně po třeba pěti letech podaří oddělat, již nebrání tuto vydeptanou ženu dát do posledního programu - do programu Kafielrie.
Naše organizace prostě pořád, jako stát, jako celek, s neomezeným počtem pracovníků "miluje" otroka, hladí ho až do vyhlazení, který je vydeptán a paralyzován náporem a mučením pracovníků a programu PES, které vyvolává obrovské bolesti, protože na rozdíl od běžných lidí má odstraněnu "matku" ze srdce. Místo své matky má v srdci pracovníka, který je přesně v duchu známého rébusu "vězňovo dilema" kdy se zjistilo, že nejužitečnější strategie není nezradit nikdy, ale zradit jen velmi velmi málo - takže je vlastně téměř dokonalým 99% přítelem. Pomáhá, ale více musí být na straně organizace. Tento pracovník vlastně nezradí, on otroka "jen" pustí.
Takže jde stále o procentní nebo dvouprocentní snižování mentální a emocionální kapacity otroka, snižování energie, snižování psychické stability, snižování příležitostí k přátelství a k seberealizaci - pomalu, po procentech, což za pár let představuje 100% - a na konci už člověk nemá sílu vidět svou budoucnost a poprat se za ni, nemá energii bojovat za svou budoucnost.
Pak otrok umírá a všem lidem v duchu nového náboženství - věříme, co je nám předkládáno - běží v srdci "film" jeho života, který je umělý. Např. otroka jsme vychovávali usilovně na Čisté srdce, ale nepovedlo se to. Je to zrádce, slaboch, je to homo habilis, předchůdce moderního člověka, který nedosáhl na úroveň člověka.
Lidé věří, každý podle své přirozenosti, že trest byl spravedlivý, že je fajn, že oni měli štěstí, protože otroci neboli "červení" jsou vybíráni zdánlivě spravedlivě a náhodně - takže teoreticky mohl být vybrán kdokoli, i když to není pravda, protože jsou vybírány výhradně vybrané rodiny po mnoho generací.
A najednou se změnila doba, už nestačí mít dvě chyby, aby člověk "neprošel" - nebo jak následně - jedna chyba a program PES. Nyní už stačí dělat lidi jen za to, že trestali otroka od narození. Organizace tímto novým náboženstvím zjednodušila "prosvěcování" Čistým srdcem, takže plní své "zelené závazky" mnohem efektivněji a nemusí zkoumat, jestli člověk nějak někdy pochybil. Stačí dělat programy PES.
Pokračování příště.
Titulní obrázek: Pixabay
