Techniky Soucitného: "Jeho žena" a inovovaná technika Ropucha - "žena jeho druhé tváře"

Popisuji techniky fiktivní organizace ve fiktivním příběhu. Dnes se zaměřím na techniku "jeho žena" a technika dovedená do geniálního důsledku "žena jeho druhé tváře" - Ropucha, které se nafoukne srdíčko a nebude.

Motto: "Ve jménu světla světlem vraždit." William Shakespeare 

Tento text je námětem na sci-fi fantasy.

Snad se budete řehtat smíchy, a nepohoršila bych vás.

Již publikující ctění autoři se jistě pobaví... Od dubna 2019, tedy skoro pět let, se zabývám námětem na tento román a stále ho ještě nemám napsaný, snad ale pár docela zajímavých a vtipných stránek to dá. Již jsem to začala dávat do celkovější podoby ve Wordu.

Připomeňme, že celá organizace i její jazyk je zaměřena na pomáhání a nikdy ničení. Organizace vlastní plaménky "božského" a nemůže a nesmí se rozumem zabývat něčím jako je "zničení člověka" nebo "vražda" - TO NIKDY. Přestože kupodivu, kdyby někdo chtěl mluvit, co se děje v organizaci Dark Side, nikdy se to nestalo, buďto velmi velmi velmi dobře ví nebo vždy před tím "náhle" zemřel. Každý člověk v této imaginární zemi je svým srdíčkem "naroubován" na prsty u rukou nebo nohou, uši, nos nadřízeného a jakmile se v něm objeví myšlenka neloyjality, nadřízený to hned ví a dá ho "do srdce" na přezkum a kontrolu.

Tak má každý nadřízený na sobě cca 40 podřízených a má je v neustálém monitoringu, takže i ví, kdy začnou fyzicky nebo mentálně slábnout a pak jim musí "pomoci", aby se "netrápili". Tedy pokud dali do programu své rodiče nebo nějakého člověka nebo se angažovali v programech "výchovy" výukových pomůcek Aniček - které se bohužel nikdy nepodařilo vychovat tak, aby mohly být přijaty do společnosti - vždy před tím zemřou vysílením, zuřivostí technikou Masařka nebo v druhém životě podle techniky Ema Makropulos, kdy z osoby zbyde jen dvě písmena jejích jmen, jinak je to již zcela jiný člověk.

Projděme si tedy ještě jednou techniku "jeho žena". Vymysleme si pro účely této povídky, že techniku "jeho žena" beze slov popsal a namaloval Leonardo da Vinci ve svém slavném a tajuplném obraze Mona Lisa, jež obdivují miliony lidí lidí po staletí.

Pro účely naší povídky si řekněme, že Mona Lisa nemá jen tajuplný úsměv, ale vypadá jaksi "převráceně" nebo se mi zdá, jako by měla "mužské oči". Někde jsem četla, že Leonardo da Vinci v Moně Lise namaloval sám sebe. A z toho vyjděme. Představme si čistě teoreticky, že malíř, který maloval Lisu del Giocondo tři roky, přesněji 1503 - 1506 - někdy se uvádí, že dokonce, že obraz dokončil až v roce 1517, tedy o 11 let později, tedy na obraze maloval denně - vždy přidal několik tahů štětcem...

To je také technika "jeho žena" - mistr cca tři roky s uvedenou ženou komunikuje na velmi blízké bázi, ať jako reálný manžel, vedoucí v práci, kněz, psycholog nebo lékař a po těch třech letech ji blíže "pozná" a ona začne přejímat jeho myšlenky, názory, pohledy na svět. A když nejsou spolu fyzicky přítomni, tak díky tomu, že jí "dal" své srdíčko" - tak ona ho poslouchá, jako by byla "jeho žena". Ale neví o tom, protože to, co dělá, nemá z reálného života dané osoby "manžela", ale z pokynů "srdíčka". A protože to nejsou její myšlenky, pocity, nápady, začne vypadat trochu "mužsky" - může mít různě mužské rysy, mohou jí růst vousy, ochlupení, podle toho, "kdo" je oním "manželem".  Žena si však myslí, že používá rozum a je na sebe hrdá, že není jako některé jiné ženy, takže může být pyšná a namyšlená. Takto vypadá technika "jeho žena", když jí dělá "Srdce".

Technika "jeho žena" vypadá různě u Alfy, tedy prvního ze dvou, z nichž jeden je Alfa a druhý Srdce - Mezi další oblíbené aktivity techniky "mé ženy" u Alfy  patří, že ji na začátku, kdy přijde jako "Alfa" vyděsí tak, že několik měsíců běhá s vytřeštěnýma očima  (ale on jí již předem řekl, že nejhorší je zemřít vyděšením, takže už chápe). Dále jí mentálním kladivem zvětšuje nohy, aby měla maxinohy, zvětšuje jí svaly u rukou a bedra, aby vypadala jako on. Má se stát jakýmsi klonem, ovečkou Dolly, což běžnou ženu obvykle děsí. Také jí bere vlasy, aby vypadala jako on. Neustále jí hladí hlavu, aby měla méně vlasů a zkoumá, jestli je to dostatečně málo, aby to měla stejně jako on.

Žena v sobě může také cítit mužskou energii a třeba lámat meče jako naše česká královna a manželka Karla VI. Alžběta Pomořanská, která lámala podkovy a meče - protože ta byla v naší fantazii "jeho žena" osobního vykonavatele trestů panovníka nebo šéfa organizace Dark Side (někdo by řekl kat, ale nazvěme to prostě vykonavatel rozhodnutí), který umí házet mentální sekery a zabít tak na dálku. Snad jsem touto fantazií nepošpinila památku našeho milovaného otce vlasti a nikoho jsem neurazila.

"Jeho žena" je také taková hračka pro jeho aktivity, takže jí dává mentální sekyru, že několik minut je bez dechu a dalších několik měsíců v šoku, mění jí tep a tlukot srdce po celonoční aktivitě, kdy z ní třeba dělá železnou konstrukci, dělá ze sebe zvíře a ... dále jí stále on a někdo z týmu něco dělá na srdíčku, ale žena neví, co. Pak jí řeknou "dělej" a ona si myslí, že má mýt nádobí. Dalšími aktivitami je pokud ukřižovat a probodnout hřeby, způsobování bolesti na srdci, způsobování alergií či bolestí v zádech. Popíšu blíže v dalším textu.

Ten, kdo dělá „srdce“, tak techniku „jeho žena“ dělá v mentální oblasti, za to, že takto rozumem obohatí ženu, se kterou se následně nestýká - za to také něco dostane - dostane její obal dělohy a stane se vlastně otcem i matkou. Jeho srdce je vlastně děloha, do níž se vejde neomezeně lidí a mají jedno srdíčko a kdo by byl neloyjální, tak protože je současně u srdíčka Otce nebo šéfa organizace, tak zemře. Nebo kdo je již starý a nepostačuje nárokům organizace, ale kdyby nebyl v srdíčku, tak by žil - tak také umírá.

„Jeho žena“ vlastně dělala to, co nechtěl dělat muž sám, a to z různých důvodů - jak z důvodu, že si to chtěl vyzkoušet, jestli umí někoho řídit a uřídit a pochlubit se mezi svými spolupracovníky a získat jejich ocenění. Nebo jako král do situace jít nemůže, protože potřebuje vzbudit emoce a nadšení nebo odpor lidí. Nadšení a naději vzbudila např. Johanka z Arku - vymysleme si tedy tento alternativní příklad, že Johanku nevedly svaté Kateřina a Markéta, ale tým 40 pracovníků krále, který chtěl touto technikou zvítězit ve stoleté válce Franci versus Anglie. Omlouvám se opět všem křesťanům, snad jsem se nedotkla jejich jemnocitu, slibuji, že dál již zacházet nebudu.

A nechci také hýřit příslovími jako jistá nesympatická žena ze Saturnina (teta Kateřina) a říci, že technika "jeho žena" se používala tam, "kam čert nemůže, nastrčí ženskou". Musíme dát stopku i tetě Kateřině.

Jen si ještě stručně zopakujme, že "jeho žena" často propadla pýše a namyšlenosti, jak je dobrá ve srovnání s ostatními ženami a také si neuvědomovala, že dar rozumu a dobrých nápadů "dostala" a tedy jí to také "může být odňato", pokud se nebude slušně chovat a využívat dary ve prospěch lidstva, a to skutečně. 

Technika "jeho žena se používala i jako trestní technika, když nějaký šéf chtěl potrestat od přírody chytrou ženu, tak ji dal jako "jeho ženu" a ona musela dost pracovat, odpírat se, každý její skutek i myšlenka byly dány do prány sub specie eaternitatis, tedy pod zorný úhle věčnosti a pokud by skutek nebo myšlenka nebyly absolutně dokonalé (jako ten muž, který tak dobrovolně žil také) - tak onemocněla nebo umřela.

Jenže mnoho mužů, co dělalo techniku "jeho žena" bylo až moc slušných a ženy prošly. A to se nelíbilo nadřízenému orgánu.

Pojďme k další technice, a to "žena obrácené tváře", technika Ropucha, jež je technikou kdy vykonavatel má jednu běžnou tvář, a druhou tvář má to, "který není" - osoby se v trestu dostávají "tam", do nebytí. Je to jakoby se osoba musela naučit žít tam, kde se žít nedá, jako by se musela naučit dýchat pod vodou.

To ovšem znamená, že vykonavatel a obecně pracovníci organizace Dark Side právě celý život pracují na této své druhé tváři, vlastně nesmí dělat po určitou dobu nic, co je baví, po čem touží a v čem by vynikli, ale jsou dáváni tam, kde je to horší volba, musí si projít i ponížením a obstát v náročných situacích, kdy nejsou. Ale jsou součástí organizace Dark Side a vědí, že musí obstát. Chlapci jsou například jako batolat oblékáni do holčičích šatiček a holčičky vychovávány jako kluci. Pak to ale přestane.

Narozdíl od "dětí" (dříve jsem psala o otrocích),  kteří o organizaci neví, žijí vlastně paralelně s pracovníkem organizace, který je má jako svoje "léno" a který je v závěru bude dělat. Takže když daný pracovník se cvičí na svůj úděl, "děti" mají podobný osud, nemají peníze.

Takže organizace je dělá také, ale na špatné straně. Tak jako pracovníka  a šéfa dělá na straně, kdy získává ocenění, "dítě" získává tresty za to, že se mu něco nepovede. Také nedělá to, co by ho bavilo nebo v čem by bylo dobré, na konci ale nebude plné místo v organizaci, ale potupa a je vydán jako tréninková pomůcka Anička k tomu, aby ho dělali všichni a vytrénovali si na něm všechny techniky - striktně vzato ho všichni vychovávají.

Protože zakázka nadřízené organizace, kvůli níž vznikl dokonce samostatný stát na naší imaginární planetě - zněla, že je divné, že "projde" tolik žen a mužů technikou "jeho žena" a že je to potřeba podrobit revizi a trošku ztížit podmínky. Proto se technika "jeho žena" skombinovala s pronásledováním a výchovou lidem, tedy programem Pes. "Jeho žena" je tedy obklopena ne jen hlavní osobou "manžela" - který v reálném životě je buď normálně ženatý nebo (a nebo obojí) má i další ženu, která mu dělá "matku".

S touto matkou, se kterou dělají děti "in vitro" - osoby dávají do prány v děloze, kde je dítě nahé. Pránou neprojde právě někdo, kdo je :nahý", nestydí se, běžně, kdo udělal špatný skutek. Jenže někdy člověk udělá špatný skutek, ve skutečnosti je to ale prvek lásky a soucitu - třeba Jean Valjean z knihy Victora Huga Bídníci, který ukradl pecen chleba a seděl za něj pak 19 let ve vězení a byl pokládán po svém propuštění za nepoučitelného těžkého zločince.

Takže osoba nemá jen hlavního "manžela" a jeho 40 nebo 50 spolupracovníků, ale i různé formy programu PES. Osoba má nařízeno (pokud to manžel nezapomene říct),a by mlčela o všem, co se děje a může se v krajním případě stát, ale to pochopitelně nikdo nechce - že jak člověk nemůže s nikým mluvit o svých emocích, zážitcích a stavech a jak si moc myslí, že se z programu dostane, když bude poslouchat, že holt stres je "tichý zabiják" a osobě rupnou nervy nebo srdíčko nebo praskne žilka v mozku. Ale to nikdo nechce, organizace opravdu jen vychovává lidi k dokonalosti, k tomu, aby osoby byly jejich Čisté srdíčko a zářili dáváním a něhou a dobrem, a lidé organizace, kteří vědí o organizaci od malinka. Od malinka jezdí se svými rodiči dělat hříšníky a zkoumat jim srdce a vidí tedy mnoho mnoho úmrtí - si k nim přijdou ohřát své srdíčko. Ano, zdá se to obtížně uvěřitelné, děti se ale drží naděje a věří tomu.

Takže nejprve osobu dělají na "manžela" - žena se nedobrovolně má stát něco jako mužem, tým a později i všichni lidé programu Pes ji udělají avatara, kterým mluví a nařizují - mnohdy protichůdně, takže osoba ví, že když by poslouchala, může se jít rovnou hospitalizovat jako schizofrenik, ale o tom příště.

A pokud je "manželem" vykonavatel, tak z ní dělají Ropuchu, "ženu druhé tváře" - je trestaná za všechny situace, kdy "je", "cítí" a "prožívá", má radost, těší se s lidmi, naopak je stále více dostávaná do situací, kdy není, necítí se dobře apod. Typicky by to byla třeba situace s přáteli, kdy je nucena chovat se nepřirozeně, enormně dávat anebo podávat neustále imaginární velmi vysoký výkon. Nebo si představme situaci doma, osoba např. uvaří pro všechny lidi, oni jedí, ona se nesmí najíst. Proč? Prostě má zákaz jíst např. u rodičů - i když to přinese, i když to koupí, i když to uvaří, i když z toho jí pět dalších lidí. Prostě "nebytí". Za to osobu pochválí.

A důsledky - když se to bude dít dostatečně dlouho, osoba se nebude s přáteli chtít stýkat, protože život probíhá nejen ve 100% vědomém stavu,  ale i ve flow, v plynutí, v prostém spočinutí a bytí. Nebo osobě rupnou nervy a protože její srdíčko dělá "ehm manžel", tak je zvětšuje a zvětšuje... Také je zvětšuje  zvětšuje dalšími požadavky.... Pracovníci sice říkají "ještě teď naposledy..." "ještě udělej toto a bude to všechno". ale nikdy to všechno není - konec je až finální technikou, která končí přivedením "hvězdy" do nebe, domů, do rakve.

Technika jeho žena slouží obecně k tomu, aby, slovy Shakespeara "a pak náhle... že šesteráka stal se sterák", Shakespeare myslí obrazně jelena. Náš Alfa povýší v hierarchii organizace tím, že když doopravdy pečuje o vidláka neboli vesničana, kterého prezentuje organizaci Pes jako někoho na výši, protože se vyšší společnosti letmo dotknul, a on se o něj stará, i když ho organizace Pes pronásleduje, tak on tím získá prýmky vyššího levelu.

Pokračování příště.