Reflexe konference Zviditelněme neviditelné pořádané organizací Nora 17. srpna 2023

V polovině srpna byla v Brně realizována zajímavá a nenápadná konference organizace Nora s názvem Zviditelněme neviditelné.

Konference byla jedním z výstupů mezinárodního projektu Erasmus+, na kterém společně s Norou participovaly také Rumunské centrum pro evropské politiky CRPE, polská Fundacja Kobieca, rakouská Peregrina a slovenská organizace TRANSFER Slovenko a MyMamy.

Účastníci konference se mohli seznámit také s velmi milou a zajímavou publikací vydanou v rámci projektu, v níž jsou velmi užitečně popsány i techniky práce s klienty, jako je divadlo utlačovaných, technika Jsme na jedné lodi, technika poradenství za chůze. Technika kariérního poradenství při pečení chleba, metoda Jump over the walls, biblioterapie a kurs mapování kompetencí v práci, který Nora vyvinula v jenom z předchozích projektů.

Konference Zviditelněme neviditelné byla zacílena především na sociální pracovníky a osoby působící v oblasti neformálního vzdělávání, migrace, nerovností a neviditelné práce.

Na konferenci mě nejvíce překvapila originalita a šíře výběru přednášejících. Tito se sice danými tématy zabývali, ale ne „prvoplánově“, nýbrž z dalších příbuzných oborů, jako je socioložka Lenka Šafránková Pavlíčková s tématem migrace a integrace cizinců, dále sociální antropoložka Petra Ezzeddine s aktuálním tématem neviditelná práce migrantek a David Tišer, představitel organizace ARA ART,  která se zabývá uměleckou a pomocnou činností se zaměřením na romskou LGBT+ komunitu. ARA ART připravilo také jeden ze dvou paralelních workshopů formou divadla utlačovaných, které založil brazilský režisér Augusto Boal jako vzdělávací aktivitu pro utlačované vrstvy ve společnosti. Augusto Boal byl přesvědčen, že představováním a přetavováním svého životního příběhu lidé opouštějí svou bezmocnost a stávají se lépe připravenými na budoucnost.

Last but not least vystoupila v rámci druhého volitelného workshopu bývalá žena bez domova, která účastníky seznámila s pocity ženy a matky, která musí opustit svou domácnost kvůli násilnému manželovi. Žena popsala také smutnou realitu ztráty dvou dětí, které vychovává manžel, jež nemá jako matka možnost vidět. Život v azylových domech popsala jako „ztrátu soukromí“. Člověk v azylovém domě není nikdy sám, nemá možnost si připravit věci podle svého a je to jedno z největších stigmatizujících aspektů této formy života.

Co jsem si z konference odnesla?

Kromě velmi silného a působivého svědectví ženy bez domova a velmi reálného popisu „ztráty soukromí“ to byly fundované zprávy Petry Ezzeddine o neviditelné práci migrantek, zaměřené jak na české pracovnice v péči 24/7 v zahraničí, tak podobně na práci ukrajinských žen v Česku. Ezzeddine zpravila účastníky konference o nezáviděníhodné situaci ukrajinských žen, které často i v dobré víře majority se dostávají do otrocké práce, z níž není možné uniknout. Tušila jsem, že se ženy migrantky často stávají sexuálními objekty, pokud jsou ale vysokoškolsky vzdělané, tak velmi často v rámci pomoci v domácnosti vypracovávají i složité matematické domácí školní úkoly (nejen, že by se s dětmi nebo teenagery učily do školy).

Určitě stojí za to si uvědomit, jak o situaci migrantů hovoříme – i způsob používání jazyka je vypovídající - když např. určité vrstvy hovoří o tom, že „mají svou Ukrajinku“, jak to na ni působí, zda se cítí jako plnoprávný člen společnosti.

Věděli jste, že ve světě je v letošním roce 117, 2 milionu vysídlených lidí, z čehož 80% jsou ženy a děti (srov. přednáška L. Pavlíčkové Šafránkové: Migranti a migrantky v síti nerovností. Naděje a výzvy interkulturní práce migrační politiky ČR).

Na konferenci byl představen také neotřelý koncept kulturní mapy autorky Erin Meyer v přednášce Pavlíčkové Šafránkové. Tento koncept je založen na reflexi kultury s důrazem na komunikaci, hodnocení, přesvědčování, vedení, rozhodování, důvěru, nesouhlas a možnosti plánování lidí v dané kultuře.

Dojem z konference byl umocněn i prostředím - byla realizována v prostoru jedné z nejvíce energeticky úsporných budov v Evropě, v prostoru Otevřené zahrady v Brně na Údolní, místo, kde se nachází výuková zahrada s praktickou ukázkou, jak to v zemědělství funguje, od vypěstování na talíř.

Jistě se ptáte, zda tato oslavná recenze není PR článkem, zda konferenci mám i co vytknout? Ano, z vazby v knize Zviditelněme neviditelné se hned odlouply dva listy. :)

Zdroje:

Awart, S.; Dubrava, J.; Hodická, K.; Jačisko Nasri, T.; Matulíková, D.; Misiňka, A.; Meirosu, C.; Pürrer, G.; Sejková, A.; Sejková, T.; Walczewska, A. (2023). Zviditelněme neviditelné. Práce s ohroženými skupinami v praxi. Příručka inovativních metod (1st Ed.). Nora.

Pavlíčková Šafránková, L. (2023). : Migranti a migrantky v síti nerovností. Naděje a výzvy interkulturní práce migrační politky ČR. PPT prezentace.

www.gendernora.cz

www.araart.cz

www.divadloutlacovanych.cz

www.otevrenazahrada.cz