Nikdo by si neměl přát smrt žádného člověka, zvlášť v zemi, kde je zrušen trest smrti. Dnes se takový obraz objevil na budově ministerstva vnitra. Pokud se takový obraz někde zjeví, o čem to vypovídá? Co se z toho naučí naše děti?
Když jsem dopoledne psala článek o tom, jak je mi líto lidí, kteří dostali 10 měsíců nepodmíněně za nenávistné video, a přála jsem jim, aby byli všude na sítích upozorňováni, že nenávistné komentáře a komentáře přející smrt mohou vést k nepodmíněným trestům, tak jsem netušila, že ještě tentýž den se objeví na budově ministerstva vnitra obraz ruského prezidenta v pytli na odvoz lidských ostatků.
Má se za to, že nikdo by neměl zobrazit jiného člověka v pytli na odvoz lidských ostatků (držím se faktů, opravdu, nikde žádné přání smrti nebylo, tak nemohu napsat, že nikdo by neměl přát druhému smrt, zvlášť v zemi, kde je zrušen trest smrti. A už vůbec ne státní instituce, třeba ministerstvo vnitra.
Je mi líto, ale objevení se tak nedůstojného obrazu na státní budově pokládám za výraz toho stavu, který francouzský sociolog Émile Durkheim nazval anomií, situace, kdy jsou oslabeny pravidla a normy (pojem pochází z řečtiny, a znamená ne a nomos je zákon). S úctou vzhlížím k životu a touze po svobodě a demokracii Ukrajiny, ale i všech dalších národů.
V anomickém stavu se neběžné věci stávají běžnými, třeba rabování v obchodech a a bytech lidí. K tomu chceme dospět?
Uvědomujeme si, že vytváříme náročné dilema pro lidi s např. základním vzděláním je velmi těžko odlišitelné, proč oni sami nemohou napsat nenávistný komentář nebo natočit video (s čímž nesouhlasím, jsem velmi pro vstřícnost a přijímání uprchlíků a pro nenásilí), a přitom že tento akt, v dnešním případě dokonce státu a dokonce ministerstva vnitra je v pořádku, není to trestný čin? Ani já tomu nerozumím. Může mi to někdo vysvětlit?
Zlobíme se, že děti jsou ovlivňovány filmy a agresívními hrami a že nerozpoznají rozdíl mezi hrou a skutečností. Ano, podpora Ukrajiny je potřebná a dobrá, ale toto?
Co se děti naučí z toho, že je v pořádku, aby na ministerstvu vnitra byla taková instalace? Pokud je to v pořádku, i oni můžou dělat to stejné nebo pro ně platí jiná pravidla?
Dlouho jsem pochybovala, jak je možné, že reklama je účinná, když jsem si sama nikdy na základě reklamy žádný výrobek, až jednoho dne jsem si uvědomila, že ale filmy mě ovlivňují. Ačkoli se na televizi moc nedívám, určité chování z filmů najednou "pokládám za normální"...
Prosím, hlídejme si tu jednoznačnost a podporu dobru. A vyjadřují nesouhlas s činy Ruska, ale v listopadu 1989 jsme volali "nejsme jako oni". Opravdu? Platí to stále?
Nevadilo by mi, kdyby tam bylo "sejdeme se na Božím soudě" nebo " uvidíme se před soudem za válečné zločiny". V tom je pro mě rozdíl, vyzvat někoho k soudu a zobrazit ho ne - živého.
Známe typy osobností, které maličkou věc trestají nekonečně a mnohem mnohem více, než co člověk, který do takového člověka náhodou a omylem třeba vrazil, udělal... Docela je dobré mít se před nimi na pozoru.
