Monty Python vtip zabiják po česku aneb naučím se to na "Andule" a až budu ve Tvém středu"

Kat Denča používá lsti, nabízí partnerství, aby svou oběť dostal do stavu důvěry, pasivity (bezmoci) a submisivity, aby mohl převzít kontrolu dominantního rodiče, který stanovuje hranice, "až se dostane do středu" osobnosti oběti.

Připomínám, že následující text je námět na sci-fi. Přemýšlím, zda je vhodné, již nyní popisovat prozaicky jednotlivé detaily nebo jsem měla zůstat pouze u básnického nástinu. To nám ukáže čas...

Shrňme, že si organizace Dark side" musela vychovávat své pracovníky k loyalitě, aby splnili "jakýkoli rozkaz" v jejich království, obzvláště rozkazy jejich chytrého, ale poněkud vrtošivého krále a jeho užšího týmu. Tato hra organizace se dokázala udržet bez významnějšího povšimnutí veřejnosti přes 50 let, proto bylo potřeba vymyslet více programů, aby úmrtí lidí v podobném prostředí nebyly stejné a nevyvolaly ani stín podezření. Takže se někdo "jen" zbláznil, někdo se stal paranoidním a přišel o práci, rodinu a přátele, někdo skočil z okna nebo se zastřelil a někoho skolilo náhlé úmrtí nebo infarkt... Všechno v normě statistiky... Ti, kdo hru vymysleli, se bavili, protože jim přišlo vtipné dívat se kolem sebe, kdo je sadistický psychopat a vydal své kolegy ke smrti. Zaměstnanci i jejich rodinní příslušníci věděli, že kdyby promluvili, stali by se oni další obětí a hra by tak jako tak pokračovala dál.

Tak mohli v průběhu let požádat lidi z různých oblastí, aby jim ukázali na ty, kteří by je nějak ohrožovali, aby je řadoví členové a jejich rodinní příslušníci mohli cíleně pronásledovat a oni se stali paranoidními a pro své okolí nedůvěryhodnými a aby neztratili poslední zbytek sebeúcty a cti, tak se raději zabili -  přece v běžném státě nikdo nikoho nepronásleduje, není to možné, a proto je takový člověk čirý blázen. Tito lidé, kteří uměli ukázat na jiného člověka,  "rozhodnout" o životě, tímto postupovali v žebříčku organizace.

Vraťme se ke katu Denčovi a jeho týmu, který i pro své účely potřeboval široký rejstřík způsobů, jak zabíjet, zesílené dovedností získal mnoholetou meditací a technikami podobnými holotropnímu dýcháním. NA to je potřeba velké množství pokusných osob, aby kat Denča a jeho tým vypilovali svou dovednost. Tito lidé, pokusné osoby jsou ve slagu organizace Dark Side nazývány po známé zdravotnické pomůcce pro resuscitaci - "Andula" nebo "Anička".

Jedním z jeho způsobů týrání bylo dostat se "do středu člověka", podobně jako v partnerství, a poté převzít iniciativu jako dominantní část osobnosti a způsobit třeba přerod do jiné osobnosti, který by společnost označila za zbláznění se. Tento program se nazýval "Ema Makropulos".  Také potřeboval dostat své oběti "do války" (tento program se nazýval "program Zlín"), takže se běžně pokoušel, aby se opravdu hodně rozzlobili a v tomto stavu uměl zasáhnout jako dominantní rodič, který stanovuje hranice, v tomto případě, posílal své děti do hranic "na druhý břeh", do stavu před jejich vznikem, abychom používali humánní termíny.  Také celý proces popisoval kat Denča  jako "in vitro", a v laboratoři se můžou stát různé potíže, debakly, výbuchy, a to je v pořádku, je to součástí každodenní badatelské práce a nikoli zabíjením.

Dalším způsobem vraždění kata Denči a jeho legrace je "vytváření psychopata" aneb zbavování emocí jeho oběti. Postupným mučením a omezováním oběti ji postupně zbavuje emocí. A protože základem živé hmoty je cítění, je nasnadě, že jednoho dne, až srdíčko nebo mozek přestane cítit, Toho dosahuje organizace Dark Side mnoha způsoby, jak mučením kata Denči  jeho týmu, tak současným osobním pronásledováním oběti, která nesmí ani na okamžik ztratit pocit, že by mohla být nerušena a sama. Vždy je poblíž ní někdo z organizace Dark Side a dává to oběti najevo. Pak jednoho dne také srdíčko přestane bít. Nastane kolaps organismu.

Jedním z dalších cílů práce kata Denči v této formě zabíjení - má i jiné metody, jak jsme popsali v předchozích článcích, je to vymrštění mentální popravčí sekyry, který způsobí takový úlek, až je z toho infarkt, případě jiné způsoby, můžeme evokovat i zvuk i projetí bumerangu krční částí člověka nebo zabití strunou, tak, aby člověk v mentální představě detailně cítil jak struna protíná každičký milimetr jeho krku, ve skutečnost však žádné zranění není vidět - je způsobit naprostou závislost partnerky a její odkázanost na něj, až do stavu, kdy nemůže dělat vůbec nic. Je to vlastně taková chucpe, nebetyčná drzost, kdy mladík souzený za vraždu svých rodičů žádá soud i milost, protože je sirotek. 

Dalším programem byl "program Blondie", ideální partnerka. Tento způsob dostat do pasivity a submisivity se může praktikovat i na muže, např. můžeme dělat vědomě různé "divné" pohyby tělem a tím upoutat pozornost druhého, který aby si nevšímal něčeho divného u druhého, upadne do submisivity a věnuje se tomu, aby si nevšímal těch opakujících se divných a nepříjemných pohybů u druhého, a tím dává prostor pro kata Denču v jeho osobnosti. A pokud by se takovéto senzibilizaci u jednoho člověka věnovalo současně více lidí  a delší dobu - tak senzibilizuje svou oběť a může způsobit i např. stav. permanentního sexuálního vzrušení, což je v dnešní době také společensky nepřijatelné pro vystupování na veřejnost.

Princip je stejný, změnit zaměření osobnosti a do uvolněného prostoru vstoupit a konat tam své "tunění", které vede ke společenskému debaklu oběti. Tím je připravena pro druhou fázi, převedení na druhý břeh Andělem, který ji zbaví pozemského trápení a pomůže jí získat ztracený klid a pokoj.

Kat Denča sliboval své vyvolené svatbu, čímž myslel převedení na druhý břeh a také jí slíbil, že až bude v jejím středu, že ji "vytuní", prostě ji vylepší tím, že k ní dodá nové kvality, které dosud neměla, podobně jako "tuníme" naše auta. Toto tunění je program, na který organizace měla vyhrazený čas 10 - 12 let, tolik času měla organizace na lidi, které potřebovala zdiskreditovat a posléze zabít, aby to na světě neměli tak sladké... Zabít by byla jen slabá káva pro to, co měl kat Denča a jeho tým připravené pro své oběti. V tomto případě kata Denči šlo o umístění známých lžiček do peřin služebné Dorotky z filmu Anděl Páně. To byl "program Anna" nebo "Anička", odvozený od análního stadia aneb od nižšího vývojového stupně, jak své oběti titulovali.

I na druhý břeh převáděl kat Denča lstí. Uměl dostat člověka do hlubokého stavu studu, v němž si člověk "obrazně" "přeje zemřít", ovšem pochopitelně v mnoha případech o katu Denčovi netuší, tak přemýšlí, jak by se dostal z této situace, kdy mu třeba ruply nervy na veřejnosti nebo naletěl na nějaký "špek" kata Denči a jeho týmu. Kat Denča umí zorganizovat situace, kdy zesílí nějaký vnitřní spor uvnitř člověka (ideálně ho tedy i umí způsobit, pokud je to původně zcela klidný a nevinný člověk) a ta hnutí mysli, jaká by se v běžných situacích nikdy nedostala na povrch, se projeví. Kat Denča pak působí jako Anděl či dokonce Zachránce, nabídne člověku, že ho dostane z této "bezvýchodné" situace a dovede ho do "klidu a ticha" - prostě na druhý břeh.

Někdy se však katu Denčovi nepodaří převést na druhý břeh na poprvé, když o něm člověk neví myslí si o sobě, jaký je slabý a ubohý, že mu třeba ruply nervy, a to v profesi, kde takové chování je obtížně akceptovatelné. 

A tak si vymyslel ještě další způsob, a tak když to nejde, že o něm člověk neví, tak jak to bude vypadat, když zveřejní svou existenci a třeba se stane "jakoby" partnerem dané osoby?

Kat Denča potřebuje k převedení na druhý břeh tři věci, kromě zmíněného vyděšení jsou to pocit bezvýchodnosti, stud a pocit viny. U lidí, co něco spáchali, byla situace jasnější. Ale uvědomme si, že jsme lidé a že i svatý zhřeší 7x denně. A máme možnost litovat svých prohřešků a také je odčinit.  Proto se kat Denča u lidí, co vcelku nic nespáchali, pokoušel vyvolat pocit viny. Např. se ráno mohli probudit vyděšení, že někoho zavraždili. Nemohli si vzpomenout koho ani kde ukryli tělo, ale tomu pocitu věřili. Nebo se pokoušel vyvolat pocit viny za každou maličkost, o které se dozvěděl, že udělali.

Pojďme ještě k vyvolené kata Denči (a jeho týmu, pochopitelně na ní nepracoval sám). Jak se dostával do jejího středu? Opět jednoduchou logikou programu, která ze nazýval "Joker" aneb "Žolík". Pokud je partnerka polovinou svého muže, tak prostým sylogismem platí, že mu patří jedna její polovina, tak si uměl mentálně vytvořit stav, kdy ráno po probuzení cítila jen jednu polovinu těla a skoro tím nezvyklým stavem nerovnováhy upadla. Uměl projíždět energií polovinou těla oběti, prostě zkoušel, co mu jeho nabyté dovednosti umožní, kam se dostane. Dokázal, aby jí ztuhly či znecitlivěly určité části těla, především mu šlo o jakési soustředění energie právě do sexuální oblasti.

Jak se stalo, že ubohá vyvolená kata Denči, říkejme jí třeba Izabelka, přežila? Za prvé se s ní kat Denča potkal a řekl jí, že tu již podruhé, mohla si tedy s odstupem času předchozí události, za něž se obviňovala, dát do souvislostí. A také když věděla, že tu kat Denča je, ty roztodivné věci, které se jí dějí, nejsou tedy způsobeny tím, že by byla mentálně nezpůsobilá. Pokusila si třeba představit, že určité části, na které cítila působení tlaku či energie kata Denči a jeho týmu, má jinde, třeba na ruce - a ejhle, ono se to přesunulo právě tam. Bylo tedy zřejmé, že se celý proces odehrává v její hlavě.

Všechny stavy měly reálný základ, šlo vlastně o jednoduché zesílení stávajícího, takovou "hysterii", z maličkosti udělat obrovitánskou věc. Uměl  v ní vyvolat stavy, kdy její matku bolela urputně hlava, a cítila, že je to jako její máma, dokázal, aby se pozvracela.

Ano, v našem příběhu se Izabelka zachrání, věřme, že to bude šťastný závěr, ještě ho ale je potřeba domyslet.