Monty Python vtip zabiják po česku aneb jak na soudržný totalitní stát? aneb "Sousedé"

V minulých dílech jsem hledala námět na sci-fi na cesty, jak se zbavit jen tak z legrace nějakého člověka "bez důkazů". Ono ale může takové konání nekonáním podporovat soudržnost skupiny. a dokonce vytvořit totalitní stát.

V minulých dílech jsem popisovala různé programy jedné logistické organizace, jak se zbavit lidí jen tak z legrace nebo proto, že jsou někomu nepohodlní, aniž by byl použit nějaký jed nebo zbraň.

Tento způsob, který popíšu v dnešním díle, se již vymyká možnostem jedné firmy, i kdyby si uměla ošetřit své kontrolní orgány, aby neprošetřovaly stížnosti na to, že např. firma může někoho sledovat.

Napadá mě takový program s názvem "Sousedé". Program je zacílen na to, aby někdo, koho chce totalitní stát vystrnadit, a to ne proto, že by byl špatný (ale i kdyby, na to máme přece právní stát a zákony), ale třeba proto, že se někomu nelíbí nebo je příliš chytrý nebo dostal někde nějaké peníze anebo prostě jen proto, abychom svým členům ukázali, jaké to je, mít štěstí a vážit si prostě i jen svého vlastního života. Navazuji tímto na jeden vtip z oblasti personalistiky, kdy HR manažer hodí první polovinu zaslaných CV do koše a začne se probírat druhou polovinou se slovy: "Nechceme přece pracovat s lidmi, kteří neměli štěstí".

Čili, naši občané v totalitním státě jsou těmi, kteří štěstí měli, jim - pro tuto chvíli - nebezpečí nehrozí. Napadá mě takový imaginární postkomunistický stát, kde státní moc má k dispozici jména  a telefony na všechny lidí, kteří byli v KSČ, lidových milicích, vyjeli díky KSČ do zahraničí a také pochopitelně ve všech ozbrojených složkách. Tito lidé vědí, že získali díky komunistickému režimu určité výhody a vědí, že je státní moc může povolat k určitým "mimořádným" úkolům. K těmto mimořádným úkolům "služby pro stát", by mohl být právě program "Sousedé", určený, jak pro všechny tyto osoby, tak pro jejich rodinné příslušníky, manželky a děti. Podpoří se tím skupinová identita, nikdo z rodinných příslušníků nesmí být nucen vypovídat proti osobě blízké, takže i kdyby se něco v programu jak se říká, "nepovedlo", manželky a děti jsou v bezpečí, protože nemusí vypovídat. Navíc, ne všichni musí vědět, že jde o takový tlak, který daná osoba prostě nevydrží a spáchá sebevraždu nebo bude mít infarkt, takže se jim to jeví jako velmi lehký úkol a nevinná legrace, který za všechny výhody, které rodina obdržela nebo za práci, kterou aktuálně máme nebo nám byla slíbena - prostě stojí.

Mám takovou fantazii, že  u "ostřílených bardů" v programu "Sousedé", tedy těm, kteří jsou v programu již mnoho let, byli v KSČ či ozbrojených složkách totalitního státu, stačí pouze krátce sdělit, kam a kdy se mají dostavit a oni jsou i rádi za to, že mají zase nějakou zábavu, která skončí sebevraždou a pozorný administrativní tým jim tuto radostnou zprávu i jistě sdělí, ale k nováčkům je potřeba přistupovat citlivě, aby se nezalekli. Představme si tedy, že nováčkům zavolá lékař nebo psycholog (promiňte prosím milované profese, jde o vtip a námět na film a tam se snad i tyto profese mohou objevit) a může jim sdělit, že přišli na nějakého člověka, který by mohl být duševně nestabilní, nebo v jiných případech měl nebo má duševní nemoc a že je potřeba preventivně zakročit pro budoucí bezpečí a ošetření toho, aby tento člověk neškodil, vyzkoušet jejich psychickou stabilitu. A podstatou je diskreditovat jinak zcela bezúhonného člověka, který má vše poctivě, nikde nelhal nebo nic nezamlčel. Nebo, jak bylo řečeno v minulých dílech, že jde o nebezpečného psychopata nebo psychopatku a  že je moc mazaný na to, aby ho stát nějak dopadl. Psycholog nebo lékař může nováčka povzbudit, že při předchozím vyšetřování naší osoby určené k likvidaci, kdy jej sledovali elektronickými prostředky i zahlédli v pracovním nebo osobním kontaktu našeho nováčka a chtějí ocenit jejich osobní a profesionální vlastnosti a že stát na jejich kvality nezapomene a že ve vhodnou chvíli se mohou těšit na povýšení nebo lepší práci.

Nováček je polichocen, že si jeho kvalit někdo všiml a že v tomto náročném světě má zaručenu cestu osobního a profesního postupu a i když je v tuto chvíli morálně bezúhonný a nikdy by nikomu neublížil, najednou má pronásledování vlastně i lékařské a psychologické potvrzení, je přece potřeba, aby se vyzkoušela psychická stabilita daného člověka a že jenom projít kolem někoho, popř. udělat nějaké neobvyklé gesto, sáhnout si na obličej, zakroutit si vlasem, sáhnout si na knoflík či na opasek.. cokoli podle fantazie. Také je nováček klidný, protože případ nebezpečného šílence, který umí dokonale maskovat svou poruchu nebo nebezpečného psychopata, který je tak prohnaný a chytrý, že na něho není právní cesta možná - prošetřil tým kvalifikovaných odborníků, kterému nováček může dokonale důvěřovat. A také, že je to právě on, komu se stát a tak věhlasní odborníci svěřili a pověřili k tak významnému úkolu.

Zkusme to dotáhnout do konce a představme si, že v každém zaměstnání jsou rodinní příslušníci některé z výše uvedených skupin a  že dostali pokyn, aby beze slov, aby se to nedalo dokázat, dávali najevo, že daný člověk je špatný, něco udělal špatně, že oni to vědí, také ho mohou stimulovat ke zvýšení stresu k reakcím, z nichž se stane v celém pracovišti známým jako problémový a nakonec z práce vypadne. Až ztratí "úplně všechno", co bude dál? Co bude dělat? Podotýkám, že všichni rodinní příslušníci mohou konat z čistě dobrých důvodů.

Zakomponujme do našeho příběhu ještě kata Denču a jeho tým z předchozích článků a představme si, že člověka, na kterého daný posttotalitní režim nemá vůbec nic, že to kat Denča umí a pokud člověka chce před smrtí ještě potrápit a nechce ho zabít mentální sekyrou nebo mu projet krk mentální strunou  že může jít do jeho středu a nafingovat např. duševní nemoc nebo ataku na ulici - jak jsem již psala, může vstoupit "do středu" člověka a udělat z něj třeba nějakého sportovce nebo herce nebo vládce, který se najednou na ulici chová jako nějaký slavný sportovec nebo herec. Jak? Jednoduše. Stačí mu nějakou dobu potlačovat emoce a frustrovat ho, ale tak aby o tom původně zdravý člověk nevěděl a nemohl si  svoje potřeby saturovat - prostě tak, jak skutečná duševní nemoc vzniká u lidí, kteří skutečně onemocněli. Stačí jen dlouhodobě pozorovat a ptát se lidí, kteří nějakou nemocí skutečně onemocněli a je zřejmé, že tam naleznou cestu, jak nemoc vznikla. Takže je možné i u někoho vyvolat záměrně, s použitím dostatečných prostředků.

Řeknete si, toto je prachobyčejná podezřívavost, člověk je v určitou chvíli jen senziblizován na gesta lidí a všímá si nepodstatných detailů. Ano, to by mohlo být v případě nezáměrného chování. Ale představte si, že toto budou dělat lidé kolem vás - záměrně. Najednou si člověk začne zkoumat. zda ten pán nebo paní, co tak jenom prochází, že ho pronásledují. Ale to přece není možné? Nic špatného přece nikdy neudělal? Možná se rozčílil zbytečně předevčírem doma na partnera? Nebo odpověděl o den později na mail? Nebo se neusmál v obchodě? Ale to přece není možné, nic takového přece neexistuje... Dny ale jdou a Sousedé se i připomínají, mrknutím, opravdu vědomým zaškrábáním.. a stále nic, nic nedělají, mlčí, když se člověk s nimi baví, také nedělají nic mimořádného... dokud...

Jak dlouho jde toto vydržet? A co mezitím dělají doma sousedé? Najednou mají téma k rozhovoru, probírají doma život a zvyky pronásledovaného, mohou se mu smát a posmívat, možná i sex je trochu peprnější? Možná by jim totalitní režim i mohl streamovat video z místa, kde se osoba určená k likvidaci právě nachází, popř. jen určitý sestřih? Díky skupinové identitě se cítí silní, jako "kingové", jsou rádi, že oni měli štěstí a oni nejsou pronásledováni a cítí se spokojenými, protože cítí skupinovou soudržnost a identitu a hlouběji a důkladněji vrůstají do totalitní organizace, protože po tolika společných úmrtích již nemohou jen tak odejít nebo nesplnit jiný "jakýkoli rozkaz". A hlavně se bojí, protože vědí, že pokud neposlechnou, tak to stejně může dopadnout i s nimi.

Napadá mě, že kdyby někoho mrzelo, že armáda nezasáhla v roce 1989 proti studentům, dělníkům a celkově lidu, tak si tímto způsobem může vybudovat ochotnou armádu a ozbrojené složky, kteří jsou zvyklí dohnat ženy, děti i starce k sebevraždě, dokonce se dívat na jejich poslední minuty (protože pochopitelně kromě fyzické sledovačky stále probíhá i elektronická sledovačka) a v případě ozbrojeného konfliktu by se již proti těmto skupinám nebály zakročit. A také by byl možný obrat k totalitnímu režimu. Ale to jsme stále v imaginárním světě, v naší demokracii a právním státě se toto nemůže dít. Pokud jste se malinko třásli hrůzou, pojďme si dát čaj nebo kávu... a radujme se z naší demokracie a právního státu.

PS: Nepodporuji  ani nenabádám k žádnému trestnému činu ani to, aby se o toto někdo pokoušel v reálném životě.