Kdo měl skutečnou odpovědnost aneb obětní beránci v australském filmu Breaker Morant

"Válka mění přirozenost mužů. Barbarství války jsou zřídkakdy páchány nenormálními muži. Tragédií války je, že tyto horory jsou páchány normálními muži v nenormálních situacích", říká ve filmu obhájce tří australských důstojníků.

Někdy jsou k trestu smrti vydáni ti, kteří !jen" plnili rozkazy a ke skutečné moci neměli ani přístup. Jsou to obětní beránci, kteří mají odvrátit pozornost od skutečných viníků, protože jim jejich skutky byly nařízený představenými.

Australský film Breaker Morant z roku 1980 (česky Krotitel Morant) popisuje válečný soud z doby tzv. Burské války v Jižní Africe v letech 1899 – 1902, kdy jsou tři australští poručíci postaveni před válečný soud za popravy vězňů.

Ve skutečnosti je tento válečný soud zástěrkou, která má odvrátit pozornost od zločinů páchaných jejich (britskými) nadřízenými. (White, 1991). Dva z důstojníků jsou odsouzeni k smrti, jeden na doživotní.

White (1991) zdůrazňuje, že ve filmu jsou použity dva psychologické koncepty, a to koncept obětního beránka a také „situačního počátku chování“ (White, 1991), protože žádný z těchto důstojníků neměl reálný přístup k moci a film ukazuje pohrdání a přehlížení britských velitelů armády a těch, kteří jsou u moci, vůči australským částem týmu. Situační počátky chování se podle White (1991) ukazuj na tom, že britské velení mění taktiku boje z konvenční války na taktiku nekonvenčních komand.

A všichni vědí, že se tyto pravidla změnila. Breakrovi je řečeno, že nejsou budovy pro vězně a že vězni mají být zastřeleni, on tedy nařizuje tento rozkaz.

Ve filmu sumarizuje advokát obhajoby: „Válka mění přirozenost mužů. Barbarství války jsou zřídkakdy páchány nenormálními muži. Tragedií války je, že tyto horory jsou páchány normálními muži v nenormálních situacích“ (White, 1991).

To, že by si takoví nižší důstojníci sami nedovolili něco provést, bych uvedla analogickým případem z knihy o psychopatech. V knize Hadi v oblecích. Psychopat jde do práce - popisuje autor Paul Babiak a Robert. D. Haare případy, kdy všichni psychopaté mají svého ochránce, "patrona" - tento ochránce je jejich nadřízený, který nad nimi drží ochrannou ruku. Korporátní psychopaté, tedy ti, kteří se do vězení nikdy nedostanou - nepůsobí totiž sami, ale nejprve si obstarají mocného ochránce, patrona, který nedopustí, aby se jim něco stalo. A že Babiak a Haare popisují dost drsné příběhy, např. vydírání kolegů, aby jim zpracovali prezentace, které pak za zády psychopat prezentuje jako svou invenci a svůj originální nápad vedoucím, popř. bychom situaci mohli dovést ještě dále - se ještě postará, aby autora nápadu vyhodili z práce - pro neschopnost.

Nutno poznamenat, že tento film i sociálně psychologická témata navazují na proces s nacistickým pohlavárem Eichmanem v Jeruzalémě, který vyústil v pochopení, že nacisté byli vlastně normální lidé, kteří dokonce proti Židům vůbec nic neměli, jen „poslouchali rozkazy“ (srov. Arendt, 1995).

Jak to máme my? Uvědomujeme si v běžném životě, kdo rozhoduje a kdo poslouchá? Popř. kdo nemá reálný přístup k moci?

Text vznikl při přípravě seminární práce studií psychologie.

Použitá literatura:

Arendt, H. (1995). Eichmann v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla. Mladá fronta.

Babiak, P., Haare, R. D. : (2014). Hadi v oblecích. Psychopat jde do práce. Academia.

White, L. T. (1991). Exercising with The Breaker: An Analysis of Breaker Morant. Contemporary Social Psychology, Volume 15,No. 3, pp. 91 – 94.

https://www.csfd.cz/film/653-krotitel-morant/galerie/plakaty/

Úvodní obrázek: Wikipedie