Zamýšlím se nad otázkou, zda je možné odhalit překladové plagiátorství bez příslušného programu "jako vejce vejci". Domnívám se, že to možné zcela není, není možné znát všechny knihy na dané téma.
Jistě nesouhlasím s tím, aby žádné tituly, ale u doktorských titulů to platí dvojnásobně, byly "rozdávány" za plagiátorské práce.
Je ale možné odhalit překladové plagiátorství bez programu, který pomáhá českým vyučujícím odhalovat plagiáty v českých akademických pracech? A podotýkám, že neodhalí všechny plagiáty, ale pouze ty, které jsou v elektronické formě. Takže pokud někdo opíše knihu, která je staršího data a není nikde na internetu a nikdo to nepozná - taková práce projde. Pokud za osobu napíše práci maminka nebo přítel nebo profesionální agentura (což se děje) - a bude při tom řádně citovat - práce projde. A někdy takové konzultanty poskytují i samotné vysoké školy - osobně jsem se hlásila na místo studijní konzultantky na jedné nejmenované soukromé vysoké škole, v inzerátu byla náplň práce "tvorba studijních textů" a bylo mi řečeno, že budu pomáhat studentům psát jejich magisterské a dizertační práce, že mi hodinu popovídají o tom, jakou práci dělají a já z toho napíšu magisterskou nebo dizertační práci. Čili takové "pomocníky" někdy zajišťuje i samotná vysoká škola.
V mediích se hojně uvádí, že němečtí studenti z agentury "nejezdili do Brna a nekonzultovali". Je to argument?
Osobně jsem dizertační práce nikdy nevedla, tak zůstávám hodně na okraji diskuse, vedla jsem ale diplomové práce a dovoluji si uvést jeden příklad, který se mi hluboce zapsal do paměti. Vedla jsem diplomovou práci a studentka ze své vůle velmi často konzultovala a dokonce mi do dvou dnů hned poslala nově napsaný text a objednala se na další konzultaci. Byla jsem dojatá, jak vzorná a učenlivá studentka to je a pomáhala jsem jí, aby její práce byla co nejlepší a ona získala třeba hodnocení A. Jaké bylo moje překvapení a šok, když jsem při kontrole programem "jako vejce vejci" zjistila, že téměř 98% práce bylo doslova opsaných, včetně výzkumných otázek a interpretace rozhovorů. A nepoznala jsem z osobních konzultací nic.
Přeji nám všem pevné nervy a chladnou hlavu při zabývání se tím, kdo pochybil. Tuto myšlenku jsem nevymyslela, ale není opravdu možné znát všechny knihy na dané téma, i jen v češtině, angličtině a němčině. Nedovedu si představit, jak by šlo odhalit překladové plagiátorství Čechem, který vede dizertační práci Němce, který opsal práci z angličtiny.
Uvědomme si, kolik úkolů ti lidé řeší a kolik času by práci museli věnovat, aby na to bez příslušného počítačového programu přišli.
Ano, je to chyba systému a je potřeba na ni reagovat. Mohli ale ti vyučující takovou chybu odhalit?
Připadá mi to, jako po zjištění metod odhalení DNA zločince postihovat ty, kteří ji neodhalili předtím.
Nemám žádný osobní zájem při psaní tohoto blogu, je mi jen líto vyučujících, kteří se takto napálili při vedení dizertačních prací překladového plagiátorství.
