Dějiny psychologických experimentů: Malý Albert

Jeden ze zakladatelů behaviorismu, John Watson, v roce 1920 zjišťoval, zda je možné naučit malého 9-měsíčního chlapce Alberta  "podmiňováním" strachu z bílého potkana. Mlátil kladivem do kovové tyče za jeho hlavou a uspěl.

Chlapec si vypěstoval fobii na vše bílé a chlupaté, včetně masky Santa Clause... Popořádku ale...

Vědec a psycholog John Watson a jeho kolega Rayner se pokusili v malém 9měsíčním chlapci podmínit (tedy vybudovat) strach z něčeho, z čeho původně dítě strach nemělo, a to z bílého potkana.

Behaviorismus je přístup, který se zaměřuje, jak již název napovídá na "chování", ale také na způsoby učení se chování, tedy na možnost ovlivňovat laboratorní nebo jiné zvíře nebo člověka pomocí stimulace "podněty" a "odměňováním" nebo "tresty" za žádoucí nebo nežádoucí chování. Pochopitelně jde i o obecné otázky učení.

Opusťme teorii behavioristického přístupu a pojďme zpět k experimentu.

John Watson se svým kolegou Raynerem v rámci experimentu, za nějž údajně matka malého Albert dostala 1 dolar, pokoušel, aby se malý 9-měsíční chlapec Albert začal bát něčeho, co měl na počátku v oblibě - bílého laboratorního potkana.

Vědci si hráli s chlapcem a viděli, jak se těší z hraček, dali mu také na hraní laboratorního potkana. Když si s ním chlapec opakovaně hrál, tak za ním asi jeden metr bouchli obrovským kladivem do kovové tyče. Chlapec se pochopitelně lekl a začal plakat.

Vědci následně požádali matku malého Alberta, aby přišli opět za dva měsíce. To chlapec na všechno zapomněl, jak odpovídá jeho věku a když si vesele hrál s bílým potkanem, tak vědci opětovně za zády malého Alberta bouchli kladivem do kovové tyče. I tentokrát se pochopitelně malé dítě rozplakalo.

Toto se opakovalo 7x ve dvou týdnech. U dítěte se během té doby rozvinula fobie na všechno, co se nějak s bílým potkanem asociovalo - na domácího psa, na masku Santa Clause, na vlněné věci, na kožešinový kabát.

Experiment nebyl dokončen, matka s dítětem již (naštěstí) nepřišly.

Ještě vysvětlím pojem "podmiňování". Možná znáte pojem "Pavlovovi psi". Jedná se experiment ruského vědce I. P. Pavlova, který naučil své sny slinit v očekávání potravy, už na rozsvícení světla nebo zazvonění zvonečku. Nosil jim jídlo za doprovodu těchto podnětů (vždy ale jen jednoho z nich, v literatuře se objevují dva pokusy), až psi slinili už jen při zacinkání zvonku nebo rozsvícení světla. 

Podmiňování (v tomto případě klasické podmiňování) je tedy spojení dvou podnětů, původně na sobě nezávislých (v případě malého Alberta bílý potkan a hrozivý zvuk kovové tyče), které vyvolá podmíněnou reakci, u pejsků slinění, u malého Alberta strach.

Tento experiment byl realizován ještě před zavedením etických standardů pro experimenty v psychologii.

Jen na okraj, tento John Watson se proslavit tzv. dozen quotation aneb pravidlo tuctu z roku 1930: Dejte mi tucet zdravých a dobře stavěných dětí, a můj vlastní svět a zaručuji vám , že z nich vychovám to, co si sám předem zvolím - doktora, právníka, umělce  nebo obchodníka, a ano, také žebráka nebo zloděje - bez ohledu na jejich talenty, sklony, tendence, schopnosti, povolání a rasu jejich předků.

Zdroj:

McLeod (2020). The little Albert Experiment.  https://www.simplypsychology.org/little-albert.html

https://www.goodreads.com/quotes/1010662-give-me-a-dozen-healthy-infants-well-formed-and-my-own

https://www.youtube.com/watch?v=9hBfnXACsOI&t=320s