Chci-li pomáhat, nečekám rozzářené vděčné oči a zvážím své možnosti ...

Zaznamenala jsem komentáře, že lidé přinesli např. oblečení pro uprchlíky, ale nebylo přijato z důvodu stopstavu a ještě se na místě člověk s ochotným srdcem cítil jako "sociálně slabý" v nejlevnějším oblečení.

Chceme-li pomáhat a nabízet ze svého lidem prchajícím z válečné Ukrajiny, je dobré si ujasnit několik věcí.

Pokud jste na české poměry chudí a máte sami hluboko do kapsy, nemusíte v této první fázi pomáhat - materiálně. Když už něco do organizací nesete, počítejte s tím, že příjemci mohou být původně společensky na vyšší úrovni než vy. Souhlasíte s tím tak? Nepřipraveného člověka to může zranit. Jde na místo s oblečením, které by ještě rád nosil a rád by za svou ochotu alespoň nevědomky dostal odměnu v podobě rozzářených vděčných očí lidí, kterým by rád pomáhal. A ono je to jinak...

Těch se ale nedočká, protože je buď již na místě, kam oblečení nebo potraviny nese, stopstav a vybírají si nebo potká lidi, kterým by se jeho oblečení nelíbilo nebo mají dost konzerv a takový třeba luncheon je prostě nenadchne.

Být uprchlíkem je hrůza, která postihuje celou společnost, od lékařů, majitelů firem, po maminky dělnice. V této první fázi odchodu z domova s kufrem v ruce, potkáme všechny možné společenské vrstvy. Nedivme se tedy prosím, že mohou být i "kvalitně" oblečení a tedy nevyjadřují nadšení z toho, co jim neseme, "protože když je někdo v nouzi, tak přijme všechno" (jak si někdy implicitně nevědomky myslíme).

Zde se o tom již stydím psát, ale asi je to potřeba: To, že někdo vypadá "kvalitně" oblečený, může také znamenat, že to mohlo být na naše peníze za hodně hodně málo, byl prostě v horní části společenského žebříčku. 

Uvědomme si, že to lidé "přišli o všechno" - v prvé řadě mohli ztratit blízké nebo je nechat na Ukrajině, tu ztrátu jim nikdo nevyrovná. V druhé řadě přišli o své bydlení, vybavení domu, a pravděpodobně i úspory - kdo jim zde vymění ukrajinskou hřivnu? 

Možná si řeknete, když je někdo "kvalitněji" oblečený, neměl by tedy nic přijímat. Proč ne? Vyděšení a neznalí české krajiny přijedou do centra, kde jsou velké hory oblečení. Proč by si je nevzali? Přišli o všechno, jsou v šoku (i když to někdy není vidět), prostě jdou a přijímají věci, jak běží a leží. Nemají sílu odporovat.

Oblečení a trvanlivé potraviny se daruje nejvíce, nedivme se, že organizace dají stopstav na oblečení - postupně začnou specifikovat, co potřebují a čeho se nedostává konkrétně, např. vyhlásí, že teď hledají oblečení na děti 5 - 13 let, boty velkosti té a té a podobně. K čemu jim budou letní šaty například, když teď je ještě zima.

Pamatujme si, že i v nejhorší nouzi si každý člověk vybírá, proč by si vzal něco horšího, když tam je něco lepší. Nikomu to nebere, to v šatníku už bylo darované. Když byl někdo před odchodem bohatý, tak si logicky vybírá to, co chce on sám. 

Můžete počkat se svou nabídkou na dobu za několik týdnů až měsíců, až se vyčerpá první vlna nadšení pomoci - i tehdy budou potřeba nápomocné ruce.

Můžete nabídnout svou práci, i tak je potřeba, při přebírání a třídění darů od veřejnosti.

Můžete nabídnout svůj čas, mnohé organizace nabízí pomoc s orientací uprchlíků v české společnosti, učení češtiny nebo jen tak lidské popovídání s upřímně projeveným zájmem.

Uvědomme si, že lidé z válkou postižené Ukrajiny se stávají našimi spoluobčany na delší dobu, protože i kdyby skončila válka, jejich domy jsou zcela zdemolované, bude trvat nějakou dobu, než se Ukrajina znovu obnoví. 

Přejme jim i sobě mnoho sil a pevné nervy!