Měla menší nehodu! Urazila manželovi hlavu!

Zamilujete se. Vdáte se. Žijete spolu. Jenže pak! Něco se stalo! Stačil nenápadný pohyb a hlava je pryč! Vyvstává otázka! Co s bezhlavým tělem?

Tentokrát Marta napochodovala do kavárny jako generálka, která bude řídit cvičení celé armády.

Servírka se ani neptala a hned nesla oblíbenou laskonku. Stroj už drtil kávová zrna a libá vůně kávy se nesla celým prostorem.

Marta jenjen dosedla: "Představ si, měla jsem nehodu! Urazila jsme manželovi hlavu!!!"

Poté v klidu, ale velice rázně lžičkou zakrojila do laskonky. Drobky se rozlétly kolem.

To bylo zvláštní! Normálně Marta bere laskonku do ruky a jemně ukusuje maličká soustíčka, aby jí laskonka co nejdéla vydržela a jen se pomaličku rozpouštěla na jazyku... No ale s mrtvým manželem na podlaze se asi mění i ustálené zvyky. Ty dnešní Martiny rozhodně ano!

Seděla jsem bez pohybu a s nehraným úžasem jsem Martu sledovala. S chutí vychutnávala jednotlivé kousky a manžel bez hlavy ji vůbec neděsil!

Starší paní vedle u stolku úlekem vykulila oči a Martu sledovala se zřetelnými obavami. Jestli třeba Marta není sériová vražedkyně?!?

Zato moje představivost  jela na plné obrátky. Vidím kaluže krve, z utržené hlavy trčí páteř, mrtvé otevřené oči hledí s neskonalým překvapením do stropu...

Marta zaregistrovala můj udivený pohled. Usmála se. Paní vedle jen vydechla. Pusu ale ještě zavřít nedokázala! Marta na paní široce vycenila zuby a trochu se k ní naklonila. Paní se pro jistotu přestěhovala o stolek dál. Ale pořád zůstávala tak blízko, aby mohla poslouchat, co se vlastně stalo.

Marta ještě chvíli udržovala děsivou atmosféru. Pak se hlasitě rozesmála.

"Ráno jsem chvátala a tak jsem jen tak hodila domácí šaty na skříňku, že je pak uklidím...

Na té skříňce mám na věčnou památku sošku novomanželů, co jsme měli na svatebním dortu.

A šaty holt dopadly i na sošku. To se pootočila a spadla na desku. Ozvalo se... ...jen takové duté křupnutí. Docela malá ranka.

Ženich holt nevydržel! Upadla mu hlava. Nevěsty vydrží všechno, takže ta přežila!"

Vedlejší paní už se taky usmívala a přesunula se zase zpátky, aby jí z našeho dalšího rozhovoru neuniklo už ani slovo.

Marta se smála nejen naší vylekané sousedce: "To jsem teda zvědavá, co se mi dnes stane do třetice dobrého a zlého! Urazila jsem hlavu manželovi a taky připálila brambory!

Co to asi bude teď?!?"

---

PS. S Martou se člověk vždycky zasměje!

Zachránila jsem dům před vytopením! Vlastním tělem!

Ty houby krájíš neesteticky, vyčinila mi tchýně!

Není tam hrnek! Jak prosté!