Mám fofr! Žene mě močovej měchýř!

To by jeden neřekl, co může být důvodem chvatu vskutku nevídaného! I odpolední procházka s kočárkem se může změnit v závod s časem!

Vyplňuji formuláře pro úřad. Jsem staromilec. Papír je papír! Tam ta čísla prostě líp vidím! Mám pocit, že tužkou vypsané údaje prostě sedí a že se jen tak neukliknu!

Jsem téměř před koncem vyplňování, když tu zjistím, že mi část formuláře chybí! Na nic nečekám a s kamarádem gůglem zjišťuju, že ještě stihnu vyzvednout papír na úřadě. Sice to bude fest, ale úřední hodiny bych měla dát téměř s jistotou!

Vyrážím podél řeky a sleduji cvrkot kolem sebe...

...na lávce předcházím mladou maminku s kočárkem. Usmíváme se na sebe a já nasazuji rychlý krok!

...cestičky plné lidí!

...na molu vodní dopravy sedí dvě mladé dívky a pohyby hlav s dlouhými rozpuštěnými vlasy přitahují pohledy kolemjdoucích (nejen) mladíků.

...ze schodů na náplavce vstupuje do řeky místní otužilkyně! Je to oblíbené celoroční místo party naháčů.

...v obou směrech mne míjí cyklisté a běžci v barevných trikotech.

...vlnky na hladině pobleskují v jarním slunci a vyskakující ryby padají zpátky do vody v blyštivých obloucích.

Prostě klidné pondělní odpoledne.

Najednou slyším za sebou ťukot podpatků. Trochu uhybám ke straně a ejhle! Je to ta mladá maminka od lávky!

Červený kabát se mihne kolem a blonďaté vlasy víří kolem hlavy.

"Teda to je fofr!", volám za ní. "Já jdu rychle, ale vy jste jako blesk! Jste dobrá!"

Maminka se otáčí a s trochu zoufalým úsměvem volá zpátky: "Nedivte se! Mám fofr! Žene mě močovej měchýř!"

S pochopením odpovídám do dálky: "Držte se! Vím, jaké to je!"

Pokývá hlavou a tenké krásné nohy v obepnutých černých legínách ještě zrychlí tempo!

Já nemusím, moje tempo je dostatečné a tak pozoruji dál...

...za stadionem na trávníku u řeky cvičí protahovací cviky skupina krasobruslařek. Ladné pohyby, natažené ruce i nohy v pózách, které by mne zabily, dlouhé šíje. Úplně je vidím v třpytivých kostýmech na ledě!

Vzdálenost mezi mnou a maminkou se zvětšuje. Jdu fakt rychle, ale na ni nemám!

...v parku kvetou kytky. Hrají všemi barvami. Krása!

...o kousek dál tatínek zaučuje svého pubertálního syna do tajů rybolovu. Zrovna nasazují návnadu na háček!

Vůbec to nevypadá na všední den. Všechny lavičky obsazené, houpačky plné, všude spousta dětí.

Už jsem blízko cíle. Odbočuji na úřad. Červený kabát mizí v dáli!

Stihla jsem to v pohodě!

Doufám, že maminka taky!!!

---

PS. U vody se furt něco děje! A je úplně fuk, jestli je sladká nebo slaná!

Měla sice ufiklou ruku, ale bradavku jako voko!

Jezte ryby, jsou sravé! Pardoon, zdravé!

Kde mám ten kyblík se žrádlem?!?