Zákaz kouření v restauracích je jen další břímě pro podnikatele

Zákaz kouření v restauracích a nealkoholické nápoje levnější než obvykle nejvýhodnější pivo? Aktuální návrh ministra zdravotnictví, který se snaží regulovat lidské neřesti, vypadá na první pohled lákavě a mnozí mu určitě zatleskají. Já bych vlastně mohl také, kouření je mi odporné, nejsem ani vášnivým pijákem piva ani alkoholu obecně. Přesto, nebo právě proto si myslím, že se pan ministr vydal po nesprávné cestě. 

Regulovat vše a všechno je dávný sen mnoha politiků. Historicky patřili většinou do tábora levice, časy se ale (asi) mění. Jsme tvorové hříšní. Narodili jsme se tak a nikdy to nebude jinak. Je dobré, že máme zákony, soudy, policii, tedy instituce, které zaručují dodržování domluvených pravidel a trestají, pokud je někdo překročí. Zdá se mi ale, že expanze státu do všech možných oblastí lidského života je obrovská a návrhy ministra Hegera jsou jedním z jejích projevů.

Abychom ale byli konkrétní. Regulace kouření a konzumace alkoholu vstupuje v tomto případě do oblasti soukromého podnikání a nakládá soukromým podnikatelům další obrovskou zátěž. Něco takového by odpovědný politik dělat neměl, zvláště když víme, že řada hospůdek a restaurací především v malých obcích a na vesnicích přežívá jen díky entuziasmu svých majitelů.  Stejné je to i s povinností nabízet jeden nealkoholický nápoj, který bude levnější než pivo. Ještě se mi nestalo, že by mi někdo odmítl nalít (kohoutkovou) vodu. Buď ji dostanu zadarmo, nebo za ní zaplatím do deseti korun. Proč to ale majitelům restaurace nařizovat?

Pokud chce ministr zdravotnictví chránit zdraví lidí, doporučil bych mu, aby se soustředil na spotřební daně z cigaret a alkoholu. Pokud někdo holduje alkoholu a s cigaretou v ústech vstává i uléhá, ať zaplatí více. Přispěje tak na léčbu, jejíž potřeba je v souvislosti s množstvím konzumací těchto návykových látek vyšší, než když se jim vyhýbá.