Když jde o Babiše, hoďte principy do koše!

"Mám dojem, že lustrační zákon si 25 let po sametové revoluci zaslouží revizi pohledu a společenskou sebereflexi. Svou úlohu splnil, ale už jsme v jiné fázi," řekl v souvislosti s plněním přání pana prezidenta (v tomto případě ultrarychlého přijetí služebního zákona) budoucí ministr obrany Martin Stropnický. 

Nebylo by fér, především ve vztahu k nám, prostým lidem, říci třeba: „Mám dojem, že lustrační zákon překáží tomu, aby se Andrej Babiš stal ministrem (financí)?“ Nebo ještě lépe, není „revize pohledu“ na lustrační zákon tak trochu naplnění myšlenky George Orwella „kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost“? 

V duchu pana Stropnického doporučuji do „revize pohledu“ zahrnout všechny zákony, předpisy, normy, které brání Andreji Babišovi uskutečňovat jeho představu řídit Českou republiku jako firmu. Do „revize pohledu“ zahrňme také celých 25 let, kdy tady Andrej Babiš vybudoval jednu z největších firem – bez velmi úzkých vazeb na politiky, čestně, jen vlastní pracovitostí, pílí a manažerskou genialitou. Sláva! Sláva! 

Ano, Martin Stropnický má pravdu v tom, že „jsme v jiné fázi“. Má pravdu v tom, že jsme v době revizí pohledů a společenských sebereflexí. Ohýbáme principy jako Železný Zekon železné tyče. Při jeho show lidé tleskají, při ohýbání principů (a lustrační zákon mezi ně určitě patří) bychom měli spíše plakat. Hnutí Ano vedlo svoji předvolební kampaň v duchu hesla „Ano – bude líp“. Otázka je pro koho a co bude s těmi, kteří tuto skvělou vizi budoucnosti odmítnou sdílet…