Žádný problém. Dnes je možné všecko. Svět jde kvapem tak kupředu, že lze v tomto seniorském věku dosáhnout i kontrakcí.
Nevěříte? Ale možná za to mohla obyčejná reklama.
Po celodenním, celkem namáhavém dni, jsem ulehla do svého lože a zaslouženě se oddávala televiznímu programu.
"Holka, máš na ten odpočinek plné právo, dneska sis pěkně mákla na jarním úklidu, záclony, okna vyšúrované, ať je vidět, že to jaro opravdu přichází. A navíc, přesně před čtyři a třiceti léty jsi porodila svého druhého synka, tak odpočívej!"
Takto jsem si v duchu omlouvala své pozdější lenošení a s přivřenými víčky se zadívala na televizi. Soudkyně Barbara právě excelentně řešila jeden z mnoha případů, obhájce jedné strany si s pravidelnou pečlivostí zapínal sako a dámský protějšek si zase neméně pečlivě uhlazoval sukni. Celkem mi to bylo jedno, všichni byli tak nějak perfektní a já dopředu věděla, že soudkyně Barbara určitě rozhodne, jako vždy správně.
Ale než tak soudkyně Barbara učiní, mrsknou tam reklamu! Ale prosím nepřepínejte, ať se dozvíte, jak to dopadlo.
No tůdle, řekla jsem si a natruc přepnula na vedlejší program.
CO je zase tohle? Vidím dobře? Právě rodící mamina, naplno kvílí do kamery, vedle ní zpocený mužíček právě přemýšlí, jestli zůstat, nebo raději použít únikový východ.
To jsou mi věci! Takže přímý přenos porodu, nejdřív z jednoho sálu, pak z druhého, kde si hlavní aktéři nestojí o moc lépe.
"Tlačte a dýchejte", slyším ze všech stran. A já se do toho dění tak vžila, až jsem si živě připomněla den mého porodu před mnoha léty. Soucítila jsem naplno s rodičkou, začala na posteli dýchat jako o život a do uší se mi vrátily myšlenky, které mě tehdy napadaly.
"Tak tohle, Jitko, za tebe nikdo neudělá, to musíš sama!" A tlačila jsem a dýchala, opět tlačila a dýchala, jak mi přikazovali, a nejen před těmi mnoha léty, ale i naplno právě teď, ve své posteli.
Dokonce bych přísahala, že i nějaké kontrakce byly! A pak konečně nastala úleva.
Jak rozhodla soudkyně Barbara, jsem se ten den už nedozvěděla. Byla jsem totiž tak vyčerpaná, že mi televize byla šumafuk. A divíte se? Po takovém porodu a v mých letech?
