Na koníčka, si vyskočím...

...ale jízdu raději přenechám těm povolaným, zkušenějším.  Koně nám propůjčují křídla, která postrádáme, jak se praví, tak se nechme unášet.

      Když jsem byla asi ve druhé třídě, namalovala mi maminka na veliký výkres krásného, grošovaného koně. Nenápadně jsem si ten obrázek prohlížela pod lavicí, až mě paní učitelka napomínala. Když však obrázek spatřila, nehubovala mi, jen ho nechala kolovat po celé třídě, aby se i ostatní spolužáci podívali. Na koni jsem však seděla jen jednou, a to jen na poníkovi, na kolotoči. K těmto ušlechtilým a nádherným zvířatům totiž vzhlížím s respektem a úctou tak, jak si zaslouží. Dovolte mi proto, abych se s vámi o pár obrázků podělila. Některé snímky mi s laskavým svolením zapůjčila a svolila k jejich publikování autorka Monika Dobešová-Rýdlová.

 

                            Hubertova jízda obec Hošťálková- Vsetínsko

         

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                          A tohle je už osada Lípa (Jevíčsko)

                                                            Fota Jitka Štanclová

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Jitka Štanclová | úterý 31.10.2017 12:14 | karma článku: 18,48 | přečteno: 619x
  • Další články autora

Jitka Štanclová

Smích jak rozsypané korálky

19.3.2024 v 20:48 | Karma: 21,74

Jitka Štanclová

Pračka jako Titanik

1.3.2024 v 20:43 | Karma: 24,12