Mobilní telefon je bezva věc, o tom žádná. Vymoženost, mnohdy nepostradatelná. Ale odsud potud, nemusím přece slyšet všecko!
Moji synové to vědí, že když cestuju, není se mnou žádný pokec. Stručně a potichu podám základní informaci a už tu zázračnou krabičku típám. Mnohdy obdivuji řidiče, když naráz zazní z útrob autobusu znělky rozličných žánrů. Od vánočních odrhovaček typu Jingle Bells, až po techno. A pak pleáda rozličných příběhů, protkaná pikantnostmi i vulgarismy. Ale řidič, ten tvrdý chleba má a leccos vydrží, musí.
I já si dnes vyjela do města, jak jinak, než busem. Cesta prímovní, vše v normě, telefon naštěstí mlčel, až najednou známé vibrace v kabelce. Na displeji jasně vidím, že volá mladší syn.
"Mami, tak kde máš Ipad, voláme ti online, chceme se pochlubit, jak už paseme koníčky!" Tak to bylo něco na mě! Po oznámení, že nejsem doma u darovaného Ipadu, ale na cestách s normálním mobilem pro seniory, si syn doslova užíval mé rozpaky.
"Já vím, že nerada telefonuješ veřejně, ale uvolni se, mamčo, vždyť nejde o život", smál se ten pacholek! Naštěstí se už blížila konečná a já slíbila, že večer si to spolu s vnoučkem užijeme.
Ve městě jsem si po nákupech zašla do vyhlášeného, rychlého občerstvení "U ťamana". Rychlá obsluha, fajn jídlo, už usedám k vybranému menu a začínám ho vychutnávat. Frontu u pultu posílila další zákaznice, ruce obtěžkané nespočet taškama. A v tom to přišlo! V jedné z tašek zazvonil v mobilu zvučný pochod. Tašky padly ke kotníkům, jejich majitelka se rozkročila a spustila na celý obchůdek tak nahlas, až se Vietnamcovi zpotilo čelo.
"Lojzo, já su ve městě, šak jsem ti to napsala na lednicu. Byla jsem v Peny, u řezníka, koupila jsem krásnej bůček, no nech mě domluvit, jak já můžu vědět, že ty taky, neboj šak až přijedu, uvařím ti a poslouchej, byla jsem i v lékárně! Kolik si myslíš, že jsem dneska utratila? Rovných osum stovek, ale poslouchej, koupila jsem ti tu vodičku na bradavice! Neser mě, Lojzo, přece se toho nebudeš bát, normálně si to natřeš, necháš působit a ona se ti ta obrovská mrcha scvrkne a odpadne sama....
Při představě, jak mohutná bradavice opouští své místo, jsem právě dojídala své jarní závitky a raději taky opustila tyto prostory. Den byl přesto fajn, chutě jsem si spravila ve vedlejší cukrárně.
Tož tak s mobilama, fakt nemusím vědět všecko.
