I my jsme tam byli, jedli a pili....

Víte, kde se nachází Sopotnice? Je to obec v Pardubickém kraji, poblíž Ústí nad Orlicí. Několikrát jsme tudy jen projížděli, ale že se zde ocitnu v sobotu po ránu, mě ani nenapadlo.

"Oblíkej se a jedem", zavelel můj muž hned, co jsem dopila svou ranní kávu. Měla jsem úplně jiné plány na tento den, ale pak jsem přece jen nasedla do auta a nechala se vést cestou necestou. Kousek za Ústím nad Orlicí muž zastavil na krajnici a zeptal se pána, "kdeže se to tady peče ten chleba, jak se dočetl na internetu". Pán mířil zrovna do stejných míst, tak nás vzal s sebou. Cestou nám vysvětlil, že chléb už je od noci upečený a dokonce bude i něco k němu. A my se pak nestačili divit.

 

Všude kolem to vonělo, ale spíše masem

Tady se to všecko odehrávalo

Tak to je místní pec z r. 2010

To už se pecny chleba ukládaly do regálů

Ten panečku voněl!

Nač je i pod bělostným ubrusem uchován chléb a u něj příbory, to jsme se dozvěděli už za chvilku

A proč má skoro každý s sebou kastrůlky, mísy, nebo dokonce obědníky, to nám vrtalo taky hlavou

Tak tohle je ten pravý důvod!

Pečená kolena, žebra, kachny, krůty...co víc si přát. Na to, že jsem vůbec nesnídala, to byla opravdu síla!

 

A fronta za námi už pokračovala do dáli, ale jak mě ujistil sám pan starosta, jindy bývá daleko větší

A už se vydává, vůně se šíří, až mi zamlžuje můj "Canón", proto jsou mé snímky nekvalitní

Pan starosta mi daroval úsměv a my si pak vybrali od každého něco....

Kolínko atd...

Těšili se a ochutnávali všichni, prý je tu tahle akce už osmým rokem. Akcí je tu mnohem víc, další se chystá.

 

Hoši u pípy se focení trošku báli, ale pak uznali, že sem taky patří

Ještě pohled na blízký kostelík a dřevěné sochy na prostranství. Ty jsou zde pár let, kdy se tu konalo dřevosochařské sympozium.

 

 

 

A jsme na samém závěru akce, chléb téměř sněden...

...a maso, vidíte sami

 

Jsem moc ráda, že sobotní cesta nás vedla tím správným směrem, potkali jsme pár báječných lidí, kteří umí vzít za práci, dokážou dát ostatním motivaci a život si prostě užívat. Tak na shledanou zase příště!

 

Autor: Jitka Štanclová | neděle 1.7.2018 15:38 | karma článku: 25,46 | přečteno: 843x
  • Další články autora

Jitka Štanclová

Smích jak rozsypané korálky

19.3.2024 v 20:48 | Karma: 21,74

Jitka Štanclová

Pračka jako Titanik

1.3.2024 v 20:43 | Karma: 24,12