"Ráda vás vidím paninko", usmála se na mě ta milá, drobná osůbka. Jindy a jinde bych na ni zvesela zavolala, ale mezi hroby se to přece nehodí.
A navíc, už delší dobu jsem tiše postávala opodál, tam u toho našeho soukromého místa, a při plápolajících svíčkách uctívala své drahé. Přesto jsem zaslechla monolog té ženy.
"Dědo, tak už jsem tady, sice mě syn zavezl sem nahoru, ale dal mi zabrat ten kopeček k tobě. Kdybys viděl, jak se ten máj letos vyvedl, taky proto jsem ti donesla nádhernej šeřík od nás. Vždycky se ti moc líbil", povzdechla a kytici voňavého šeříku zasunula do vázy. Předtím však zlostně odhodila uschlé pozůstatky.
"Zas tu nikdo za tebou nebyl, všecko je zde stejné od minule, jak jsem tu byla. A přitom se všichni tak chvástali, jak tě měli rádi ! A já jim na to skočila. Tvoje děti, moje děti, dobře víš, že jsme nedělali žádný rozdíly, vždycky všecko poctivě. Ale když tě schvátila ta nemoc, návštěvy řídly, co si budem povídat." Vzala konev do ruky a spěšně začala zalévat hrob, jakoby chtěla spláchnout zlé vzpomínky.
"Ale sotva jsem tě dala sem, hrnuly se ke mně auta jedno za druhým, až jsem nestačila otvírat", řekla rozmrzele.
"Víš, chtěl bych něco po tátovi, měl jsem ho tak rád", prosil tvůj syn. "Babi, moc se mi stýská po dědovi, vezmu si něco na památku", znělo z dalších úst.....
"A já jim v tom zármutku tak věřila", posteskla si.
"Dala jsem jim všechno, oč požádali, úplně všecko. Už se u mě ani u tebe neukázali. Já ale vím, že se na mě kvůli tomu nezlobíš", naposled pohladila voňavý šeřík a foto na náhrobku.
*
"Tak už je to víc jak rok, co jsme se neviděli, viďte paninko", pousmála se, ale v očích měla smutek a zklamání.
"Víte, byla to od nich falešná láska", jakoby se omlouvala za svůj předešlý monolog. "Ale vy mi jistě rozumíte, už se přece trochu známe", potichu dodala a zvedla ke mně své uslzené oči.
A já kývla na souhlas. Rozumím, už znám zase o trochu víc z tohoto smutného příběhu. Vzala jsem tu uslzenou paní za ruku a nabídla jí své rámě.
"Přece nebudete smutnit, když je tak krásný máj. Pojďte, půjdem se projít."
