Dědo, my jsme snad spadli z višně naznak !

Velký obchoďák, říše hraček. Bloudíme stále dokola. Já a můj muž, čerství "staříčci". Připadáme si trochu nešikovně jako Pat a Mat.

Řeknu vám na rovinu, v našem věku už leckdo chová pravnoučata, ale fakt to není naše vina, to klidně odpřisáhnu. Naše dva vnoučky jsme prostě "obdrželi" až nyní a to téměř naráz od obou synů. Štěstí plnou náruč!

Pak se nedivte, že jsme po celé roky oddělení hraček doslova bez zájmu míjeli. Nebylo potřeba. Naši kluci si už dávno našli jiné záliby, než stavebnici Merkur, či tahacího kačera. Až tomu nemůžu uvěřit, že hračkářství jsme naposledy navštívili v minulém století! A to zcela nedávno, když jsme jeli okouknout našeho prvního vnuka.

"Tak co mu koupíme?" ptám se vystrašeně mého muže. Tlačil před sebou objemný vozík a nevypadal o nic lépe jak já.

"Jé, to je krásný medvěd", nechala jsem se unést emocemi a letěla hbitě i přes bolavé klouby k velkému míšanovi, visícího u stropu.

"Asi špatně vidím", mžourám nevěřícně přes své dioptrie na cifru, která představuje čtvrtinu mého důchodu.

"Ále, vidíš dobře, je to tak", s klidem odpoví můj muž. 

Vlastně, čemu se divím, když za kočárek někdo klidně zaplatí jako za ojetý vůz. A mimčo se do něj za chvíli ani nevejde. S nostalgií vzpomínám na kočár, ve kterém jsem odvozila oba kluky, kopec nákupů a klidně ještě sousedovic děti. Co na tom, že byla snad jen jedna značka, ale sloužil víc než dobře.

Procházíme unaveni a oslněni z toho množství hraček, jejichž význam teprve poznáváme. Není divu, teprve se učíme být dědou a babičkou. Doteď jsme si snad nalhávali, že bude vše při starém, jako za našeho mládí. Ale nebojte se, vše se dá naučit a zvládnout.

" Dědo a když budem nespokojeni, půjdem stávkovat ! Teď je to prý v módě. Budeme si pro ta naše mrňata přát za tak nehorázný peníze kvalitní hračky, kočárky, pohádky a vlastně všechno. Ještě, že máme nějaké ty plyšové poklady doma ve skříni. Však se nás kluci něco naprosili, aby jsme je uchovali. Stačí přišít oko méďovi, které tehdy společnými silami urvali. Tutově totiž vím, že vnuci budou celí po nich ".

 

 

Autor: Jitka Štanclová | sobota 7.4.2018 20:03 | karma článku: 27,96 | přečteno: 877x
  • Další články autora

Jitka Štanclová

Smích jak rozsypané korálky

19.3.2024 v 20:48 | Karma: 21,74

Jitka Štanclová

Pračka jako Titanik

1.3.2024 v 20:43 | Karma: 24,12