Rusko x USA, a Česko
Hned na začátku musím konstatovat, že se jedná o velmi zobecňující úvahu, protože již jen pokud se podíváme na USA, tedy na spojené státy, tak zjistíme, že je to velmi různorodá směsice, kde klidně severní oblasti mohou bojovat proti hodnotám na jihu, a to co je dovolené na východě nemusí být tolerováno na západě. Stejně tak Rusko, i bez Aljašky, Kazachstánu či Ukrajiny pořád veliká země, s lidmi od generací Vikingů až po mongolskou rasu. Přesto nám něco rozdílného vytane na myslí, když se řekne “USA”, “Rusko”. Mnoho lidí má k těmto označením různé emoce a někdy i předem předpřipravené mentální postupy.
Pro mě je při vyslovení “USA” jedním z prvních vjemů známy obraz typického kapitalisty s kloboukem označeným americkou vlajkou, který s napřaženým ukazováčkem značícím sílu jeho rozhodnosti pronáší: “I want You!”, “Chci tebe”, “Právě tebe, a nikoho jiného.” Je to velmi osobní, velmi individuální, energické, panovačné a přímé. Když na nás někdo ukáže a řekne: “Tebe chci do armády (fabriky),” je to výzva na kterou se instinktivně odpovídá také přímo: “OK, za 15 babek na hodinu, jsem tvůj.” Tento model ekonomicky dobře funguje. Jednoduchá, přímá pravidla. Minimum byrokracie. Jednoduchá, nekomplikovaná vyjednávání. Je to věc z očí do očí. Že to dobře funguje jasně ukazují fakta, kolik lidí z celého světa se touží odstěhovat do USA, nebo tam aspoň najít práci.
Mým typickým obrazem Ruska je věta: “Nás mnógo.” “Je nás hodně, co záleží na jednom mužíkovi.” Zařaď se do fronty a počkej, co se bude dít. Rusko je veliké, člověk i celé vesnice se snadno ztratí. Je to jako mraveniště, kde smrt jednoho mravence není potřeba evidovat, protože kolosální mraveniště přežívají i tuhé zimy. Je to svět, kde hloubky přátelství i poezie ukazují, jak je každý jeden člověk propojen s druhými. To že do Ruska mnoho cizinců nemíří a naopak Rusové míří ven, je známo, stejně jako to, že se jim pak stýská po rodné zemi.
Kdybych si já musel nějakým řízením osudu vybrat, ve kterém z těchto dvou světu chci žít. Možná bych tuto volbu nezvládl. V mládí by to bylo jednoznačně a nekompromisně USA, moje individualita, vize mých možností, vize blahobytu, prahla po možnostech amerického snu. Ve stáří člověk raději zůstane ve svém mraveništi, naslouchá životu druhých, vnímá, že je součástí života svého kmene, jeho osobním zánikem se téměř nic neděje, neboť jeho děti a známý svět je stále blízko něj. Kdyby se mě někdo ptal na koho vsadím kartu v dalším století, tak taky nebudu vědět. Síla individualismu nebo kolektivismu. Síla vosy nebo včelstva? Nikdo se mě neptá, a tak se nemusím rozhodovat a mohu si užívat, že se nacházím někde uprostřed. V Čechách.
Čechy jsou tak trochu mezi dvěma světy, mezi téměř bezbřehým “dělej si co chceš, jsi jediný důležitý tvor na světě” a tím druhým “podrob se síle kolektivu, rodiny, která je více než ty.” Také mnozí z nás se občas dostanou do protichůdných pocitů, zda se oprostit od vlivu okolí, nečekat pomoc zvenčí, ale svou vůlí prosadit své vize, nebo se přiklonit k rodině, k velké rodině svého národa a zažívat naplnění skrze tuto skupinu. První přináší prožitek osobního úspěchu za cenu jisté osamělosti ducha západního člověka, druhá pak méně komfortu za cenu společného přerůstání v rodinu a další členy klanu. Většina z nás tak trochu rozumí USA i Rusku a přesto hledá svoji cestu k zemi oplývající mlékem a strdím, tedy mlékem a včelstvy.
Jiří Štágl
Karma
Občas se to stane, že přijdeme na místo, kde si myslíme, že jsme nikdy nebyli - a my to tam dobře známe.
Jiří Štágl
Chvála egoismu
Egoista, komunista, fašista... Jsou to nadávky? Někdo by se mohl zeptat na mé zdraví, pokud se ptám na tak jednoduché otázky.
Jiří Štágl
Ženy bez lásky
Každý muž touží po šťastné ženě. Vzrušuje ho pomyšlení na její vrcholy blaha. Rozdává peníze, rozdává semeno, aby byla šťastná.
Jiří Štágl
Náplavka
Jak je možné že jdou lidi k vodě a na vzduch, když jasně vědí, že mají být doma? Tolikrát byli poučeni, že mají vyřídit nezbytné věci u lékaře či obchodě. Do práce a z práce. Nedružit se. To je tak těžké dodržet?
Jiří Štágl
Zaměstnanci Hitlera
Adolf Hitler se zásadně vyhýbal ekonomickým otázkám. Stát pro něj nebyla firma, ale pouto krve. I jeho údajná poslední slova potvrzovala jeho neměnné přesvědčení o nezbytnosti nacionalismu.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
- Počet článků 60
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 837x
Více informací na webu ekosad.cz