Jak magistrát v Praze vráží klín mezi cyklisty a motoristy

V minulém článku jsem se zabýval uzavírkou Smetanova nábřeží, o které si myslím, že omezuje část uživatelů veřejných komunikací na úkor jiných. Obdržel jsem řadu reakcí. Většina z nich byla pozitivních, někteří však se mnou nesouhlasili (vč. primátora Tomáše Hudečka, regionálních zástupců Strany zelených apod.). Jak tedy vnimám vztah mezi cyklisty a motoristy? Jsem zaujatý motorista?

Zdá se, že se situace neustále vyostřuje a že vzniká nenávist mezi „motoristy“ a „cyklisty“. Oba pojmy jsem dal záměrně do uvozovek, neboť základ celého problému je právě v tom, že se vedení magistrátu Prahy podařilo rozdělit obyvatele Prahy a tedy i uživatele veřejných komunikací do škatulek, přičemž jednu skupinu začal magistrát radikálně omezovat a druhou začal podporovat a to jak finančně, tak i svými rozhodnutími. Skupina „cyklistů“ si tedy připadá v právu, protože magistrát jedná častěji v jejich prospěch a druhá skupina si tedy zase právem připadá ukřivděná, jelikož jsou na ni neustále aplikována nová omezení. Jsou ale cyklisté skutečně zvýhodňováni? Já si to nemyslím.

Vzpomeňme si na situaci ještě před pár lety. Žádná podpora cyklismu se v takovém měřítku nekonala, Praha se neuzavírala kvůli cyklojízdám, neuzavírala se nesmyslně nábřeží a nebylo žádné plošné omezování rychlosti na 30km/h pro řidiče (dnes Karlín a v plánu Žižkov) či jiná omezení, která nemají žádný význam pro bezpečnost ani komfort okolních obyvatel. Přesto jste se mohli Prahou projet na kole. Ano, nebyly na silnici „cyklopruhy“, ale jak mi dnes řekl jeden cyklista, stejně se po nich bojí někteří z nich jezdit.

V poslední době ale magistrát přichází s neustále novým omezováním řidičů ve jménu „veřejného prostoru“. Děje se tak mimo jiné na základě lobbingu několika téměř až militantních extrémistických skupin, mezi které lze zařadit například sdružení Auto*Mat. Pokud se někdy bavím s nějakým obyvatelem Prahy, který využívá k přepravě po Praze kolo, tak o sdružení Auto*mat buď neslyšel, anebo s jejich radikálními názory nesouhlasí.

Tyto extrémistické skupiny se prezentují jako „cyklisté“ a právě díky jejich návrhům a podpory magistrátu v Praze jsou chybně cyklisté v očích motoristů vnímáni jako ti, kvůli kterým se zavírá kus Prahy. Bohužel je na vině velká účast členů Rady, kteří jsou silně zaujatí vůči motoristům. Mezi dva členy Rady, kteří veřejně prohlašují, že preferují cyklistiku, lze zařadit právě primátora Tomáše Hudečka (TOP09) a radní Alexandru Udženiju (ODS). Primátor o mě napsal na své facebookové stránce, že jsem zaujatý. Sám má ale jako hlavní fotku na Facebooku fotografii s lidmi ze sdružení Auto*Mat a cedulí „Ladíme Prahu!“, což je heslo, ve jménu kterého magistrát zavírá dopravu pro jednu skupinu uživatelů veřejných komunikací. Domnívám se, že právě primátor Tomáš Hudeček je tu ten zaujatý, který reálně jedná ve prospěch jen několika málo radikálních jedinců a doplácí na to všichni. Podobně je tomu v případě Aleksandry Udženije, která se nechala natočit na propagační video Auto*matu, jak jede do „práce“ na magistrát na kole, a která byla předkladatelka např. návrhu na uzavření Smetanova nábřeží v radě.

Kroky, které nyní podniká magistrát jsou zásadně chybné. Budoucí vedení magistrátu, které vzejde z komunálních voleb v roce 2014, bude mít těžký úkol, protože bude muset vrátit rovnováhu mezi uživatele různých dopravních prostředků, čehož docíli jen tak, že nechá na lidech, aby si svobodně vybrali dopravní prostředek, který chtějí používat a přestane podporovat extrémistické organizace několika jedinců, které reálně nehájí zájmy žádné skupiny uživatelů konkrétního dopravního prostředku. Mezi další související úkoly nového magistrátu bude bezesporu patřit i očištění Útvaru rozvoje hlavního města prahy, který zaměstnává na úřednických postech zaujaté zastánce výše zmíněných extrémistických skupin. V rámci úspor (však také Praha hospodaří se schodkem 10 miliard Kč) by se tyto úřednické posty plánovačů (jak je magistrát přímo takto nazývá) měly zrušit.

Auta, kola, veřejná doprava a další dopravní prostředky k městu patří a magistrát by neměl upřednosťnovat nikoho z nich na úkor ostatních. Uvědomují si to řidiči, cyklisté i chodci. Omezováním aut se jejich počet nesníží stejně tak jako se tím nezvýší počet uživatelů skútrů či kol. Každý má svůj preferovaný dopravní prostředek a není důvod někoho násilím nutit, aby se ho zřekl.

Autor je krajským místopředsedou Strany svobodných občanů v Praze