U kávy, o kávě a kávovinách

Zajímá vás, jaký je vliv kávy na naše zdraví? Jestli je instantní káva kvalitní a silnější, nebo slabší než klasické espresso? Nebo zda existuje chutná bezkofeinová káva? 

Kde ve světě je pití kávy důležitým obřadem? Kdy vznikly první kavárny? Kteří umělci se kávou upíjeli? Kdo patří mezi největší producenty kávovníkových zrn? Jak se káva hodnotí v profesionálních kruzích?

To a ještě mnohé další zjistíte v nové kávové bibli Josefa Augustína nazvané U kávy, o kávě a kávovinách, již nedávno vydalo nakladatelství JOTA. Jedná se o publikaci, která, jak sám autor v úvodu vysvětluje, by měla jak laikům tak i odborníkům poskytnout co nejvíce informací, hlubších a komplexnějších poznatků o kávě, jedné z nejobchodovanějších komodit, ze které se vyrábí jeden z nejoblíbenějších nápojů světa.

25 miliónů a 400 miliard. První číslo udává počet lidí, jež zaměstnává svět kávy – řadí se mezi ně farmáři, sběrači a ti, kdo kávu čistí, suší, provzdušňují atd.; druhé číslo představuje odhadované množství vypitých šálků kávy na světě za rok. Fascinující, že?

Asi nikoho nepřekvapí, že největším výrobcem kávovníkových zrn je Brazílie (30 %), ale že na druhém místě s celými cca 20 % je Vietnam, to už možná pro někoho překvapení bude. Tipli byste si, kolikátá je káva (resp. zelená kávovníková zrna) jako komodita v žebříčku nejobchodovanějších na světě.

Byla jsem na tuto knihu velmi zvědavá. Já i můj přítel pijeme kávu rádi, i když každý úplně jinak – já vždy s mlékem a v co největším tzv. americkém množství (americano), on vždy bez mléka, jen s malým množstvím vody - jako klasické espresso. Myslela jsem si, že si pročtu ty nejzajímavější části knihy a půjčím ji dál, ale nakonec to dopadlo tak, že jsem kromě asi patnácti stran, kde se píše o konkrétních místech, kde se která plodina pěstuje, přečetla knihu celou. Četla jsem ji s potěšením, na pokračování a ve výsledku musím říct, že mě velmi bavila a obohatila. 

Zkrátka, koho by nezajímalo, že Francouzi jako jedni z mála slaví svátek kávy (připadá na 19 .- 20. 10.) a na množství jí vypijí více než vína? Že na Islandu stačí zaplatit jednu kávu a dalšími šálky se můžete upít „zdarma“ třeba až k smrti? Že v Německu za vlády Fridricha Velikého existovaly tzv. „Kaffe Schnufflers“ - úderné jednotky bojující proti zpracovatelům kávy-, a že kvůli zákazu jejího pití si tamní ženy vytvořily vlastní rituál pití kávy doma s přítelkyněmi, často i na denní bázi, který nazývaly „Kaffeekränzchen“ (kávové kroužky), ale muži mu přezdívali spíš „Kaffeeklatsch“ (kávové drbání)? Že tu byli známí umělci, kteří denně pili 30 (Balzac) až 50 (Voltaire) šálků denně? Jak vznikl pojem „Bostonské pití čaje“?

To je taková bulvárnější část. Je tu ale i mnoho dalších, velmi seriózních informací. Od historie kávy a kaváren (že byste chtěli vědět, kterou historickou kavárnu v kterém městě byste měli navštívit?), přes různé odrůdy kávovníkových zrn, místa, kde se které keře pěstují, technologie zpracování, typy sběru, možnosti přípravy (my používáme Moka konvičku, ale v knize nás zaujal „art deco vzhledem“ kávovar Vacuum pot), způsoby hodnocení odborníky až po obsahové látky v kávě a jejich vlastnosti či vliv na jednotlivé orgány lidského těla...

Vřele doporučuji široké veřejnosti a zejména všem konzumentům kávy.

„Kááávůůů si osladíííím o trochu vííííc...“

98 %