Prachy, sex a ...mrtvoly

Vulgární, zvrhlá, místy až děsivá a nechutná, taková je kontroverzní Maestra. Už dlouho jsem nečetla knihu s tak rozporuplnými recenzemi. Jedno se jí ale nedá upřít nikdy - všechny šokuje. 

A to svou lhostejností, přímočarostí, krutostí a scénami jako z porna. Máte rádi thrillery a sex? Maestra vás ohromí.

Judith Rashleighová, druhým, v jistých kruzích používaným jménem Lauren, je na začátku vcelku sympatickou postavou. Ač vystudovaná a dle svého mínění i schopná znalkyně umění, pracuje jako asistentka, lépe řečeno „poskok“, v jedné ze dvou hlavních londýnských galerií jménem British Pictures. Její šéf s ní nejen jedná jako s budižkničemu, ale dokonce ji předhodí klientovi jako kus masa na hraní, jen aby přinesla, co se od ní žádá. Ona je ale silná a rozhodne se vše unést a tu hru za každou cenu hrát. Jednoho dne potkává starou přítelkyni a kromě hlavní práce nalézá ještě i  „brigádu“, díky níž se brzy ukáže její živočišnost a posléze i prvotní, zvířecí instinkty, o kterých možná ani sama netušila, že v ní dřímají. První vražda je vlastně jen náhoda. Ta druhá a každá další se ale za náhodu už prostě neschová. Navíc je to vše stále snadnější, a dokonce ji to i vzrušuje...

„Tak fajn, ty velikáne. Za kolik?“

A tak nepotrvá dlouho a nejspíš vám Judith, toho času vlastně už jen Lauren, přestane připadat úplně košer. A co ji vlastně zkazilo? Peníze, peníze, peníze. A moc a vzrušení, které peníze dávají. Jasně,  je to „pecka“, když si vás někdo vydržuje, plavíte se po moři na luxusní lodi s miliardářem, bydlíte v pěkných hotelích, kupujete si oblečení těch nejznámějších módních značek, o nichž se vám mohlo dřív leda tak zdát, ale nic není zadarmo, že. Většinou je třeba si takový luxus odpracovat. Platidlem navíc kupodivu nemusí být vždy jen sex, jelikož existují i jiné službičky, které mohou mít větší cenu. Ale co je ještě lepší, než to všechno? Samozřejmě svoboda a nezávislost, zejména ta finanční. Proč pracovat a stejně se omezovat, když by to možná šlo i jinak?

Lisa Hilton, autorka trilogie se souhrnným názvem Maestra, si nebere žádné servítky. Její psaní je poutavé a děj strhující, ačkoliv obsah je někdy trochu divoký. Rozhodně umí popsat prostředí, a to za pomoci detailů, jež umožní plastickou představu odehrávající se situace, včetně právě panující atmosféry.

„Vypadalo to jako scéna z buržoazního viktoriánského románu, kdyby číšnice neroznášely na tácech sauternes s ledem a spousta fois gras úplně nahé až na černé vysoké boty, dlouhé černé saténové rukavice a slamáky se silnou černou stuhou.“

Při čtení prvního dílu Maestry se rozhodně nebudete nudit. Dozvíte se něco o fungování obchodu s uměním (i s jeho podsvětím), seznámíte se s mnoha módními značkami a získáte i informace o jejich nabídce, zjistíte, jaké podoby mohou mít swingers party a jak to tam vlastně probíhá, čím si mohou slušné, hezké a „otevřené“ mladé dívky po nocích dobře přivydělávat (a není to sex!), jak nudný život můžou peníze připravit svému majiteli, a také se přesvědčíte, že staré hříchy mívají dlouhé stíny.

Maestru je velmi těžké hodnotit. Záleží na tom, kolik toho snesete. Nemůžu říct, že bych si ve čtení tohoto originálně svůdného příběhu vždy libovala, protože na pár místech už to bylo fakt mooooc ujeté, ale bavilo mě to. A vzrušovalo. Někdy. Času, který jsem s touto zatracenou, lascivní mrchou strávila, nelituji a v něčem, byť skutečně jen ve velmi málu z její podstaty, s ní dokonce souzním... No, nikdy, ale opravdu NIKDY nepodceňuj ani na první pohled slabou ženu. Jako čtení pro dámy doporučuji. Na své si ale myslím přijdou i pánové. Přinejmenším se určitě budou dobře bavit, ačkoliv člověk nikdy neví...

80 %